Zkáza Jezerní kotliny

Předně bych autorovi rád poděkoval za rozšíření Foglarových světů mimo hranice Stínadel a již únavných Rychlých šípů.
Snaha napodobit Foglarovo uvažování a způsob vyprávění je patrná hlavně v prvních kapitolách. Později ustupuje do pozadí a projevuje se sám Šlik, byť si od Foglara dál vypůjčuje některé obraty. Šlikův styl je ale do jisté míry nevyvážený. Vyzrálé uvažování několikrát střídá dětská naivita, přirozené dialogy se bijí s trochu strojenými promluvami, klasická a čtivá dobrodružná próza je v jeden moment nabourána brakovým slohem, pěkná a nenásilná poučení linoucí se celou knihou se na samém konci změní v aktivistický apel, který zde působí nepatřičně (pohledem dospělého čtenáře). To vše však lze odpustit, protože celek funguje.
Pavel s Ludvou se více účastní společenského života a dozvídáme se mnohé o životě ve Spálených Mlýnech. Motivy smrti samozřejmě nechybí. Autor navíc mezi řádky zakomponoval odkazy na mnoho dalších foglarovek. Přestože dospělý čtenář může snadno uhodnout hlavní zápletku, příběh je stále napínavý. Pokračovaní Chaty se zkrátka povedlo a je dostatečně důstojné.

Autor ve svém pokračování Foglarovy Chaty v jezerní kotlině, nejen že v psaní kapitol, náznaků děje, stylem vyprávění, dodržel foglarovský styl, ale v příběhu kamarádství Pavla a Ludvy si dovolím tvrdit, že ho i předčil. Do knihy zapadají i atmosférické prvorepublikové ilustrace. Vyprávění je svěžejší, a obecně více uvěřitelné, navíc je fajn, že novým generacím autor přibližuje Jestřábovu tvorbu.

když zemřel Foglar, tak jsem si myslel, že už rychlé šípy a jeho další knihy nebudou nikdy pokračovat. Opak je ale pravdou, Zkáza jezerní kotliny krásně navazuje na jedničku a je to úspěšné pokračování. Líbí se mi seznámení s předchozím dějem tím pádem nemusíte číst znova jedničku. Pěkný děj se zajímavým koncem, jediná věc, která mě úplně moc nebrala jsou ty "dlouhé" indiánské odbočky.

Musím přiznat, že jde o velmi zdařilé volné pokračování, byť už ne z pera pana Foglara, ale v tomto případě je to určitě dobře. Na rozdíl od originálu, kde naivita dětské duše koukala z každého řádku, je tento příběh takový dospělejší, což je zcela jistě vhodnější pro dnešní čtenáře, ať už dětské, tak dospělejší. Díky krátkým kapitolám a přímému ději vše rychle odsýpá, a tak kniha nenudí. Jasně, originál byl takový barvitější, jak příběhy, tak popisy, ale tady ta "strohost" není nic proti ničemu a já knihu přelouskal na jeden zátah, jak byla čtivá, zajímavá i napínavá. S ohledem na závěr nepředpokládám další pokračování, ale jak se říká "nikdy neříkej nikdy", a pokud se přece jen další příběh z Jezerní kotliny objeví, já si jej určitě přečtu.