Klára a Slunce
Originální název: Klara and the Sun
(2021)
Kazuo Ishiguro 
Všechny obaly
#asijská literatura
#britská literatura
#budoucnost
#dětská léta
#edice anglo-amerických autorů
#futurismus
#japonská literatura
#naděje
#nemoci
#nevědomost
#přátelství
(Zobrazit více 
)
#roboti
#rodina
#science fantasy
#smrt
#smrt dítěte
#strach
#umělá inteligence
#vztahy
(Skrýt více 
)
O čem je kniha Klára a Slunce?
Ishigurův román Klára a Slunce je zpovědí vyřazené robotky jménem Klára, nadané pokročilou umělou inteligencí i pozoruhodnými pozorovacími schopnostmi. Klářiným úkolem je starat se o dospívající dítě, které si ji v obchodě vybralo, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Klára ovšem coby výjimečný robot dostává výjimečný úkol – starat se o dítě vážně nemocné, na jehož nemoc není léku. V příběhu vyprávěném jazykem poznamenaným zvláštnostmi v Klářině vnímání a vyjadřování skutečnosti potvrzuje Ishiguro opět své literární mistrovství. Průzračně prostými slovy vytváří záludně složitý obraz současného spíš než budoucího lidstva. Klára v něm figuruje coby výplod civilizace, v níž obyčejný, technologicky nevylepšený lidský život stále více připomíná minulost, která bude brzy definitivně překonána, případně politováníhodný omyl. Díky rafinovanosti, s níž Ishiguro vtahuje čtenáře do Klářiny snahy pochopit, jak vlastně lidi fungují, přesahuje román meze pouhé společenské kritiky, satiry či alegorie. Podobně jako dřívější Ishigurova próza Neopouštěj mě sice i jeho nový román patří do žánru sci-fi, daleko víc však připomíná tu tragikomickou, tu melancholickou pohádku. Pohádku o lidském světě odkázaném na nelidské Slunce, v jehož proměnlivém světle se dospělí nejednou jeví dětinštější než děti a roboti lidštější než lidé. (Založil/a: Lenka Palkovičová) )
(Zobrazit ukázku )
Statistiky
Vydání
Kniha (1)
E-kniha (1)
Vyšlo jako e-kniha
Skrýt vydání 
Skrýt vydání
Skrýt vydání
Všechna vydání
Všechna vydání
Všechna vydání
Komentáře
4,5*
Moje první srážka s Ishigurem a nakonec se z toho vyklubalo milé překvapení.
Hlavní protagonistkou knihy je Klára, robotka, takzvané úpéčko, která se stará o svého človíčka, který si ji vybral. Já tyhle náměty aktivně vyhledávám (umělá inteligence, nejlépe se sentiencí), takže jsem snadno měla nakročeno k tomu, aby se mi to líbilo. Pokud by se na příběh Kláry díval člověk povrchně, dostal by minimálně zajímavý příběh. Ale tady je potřeba zabrousit do hloubky, číst mezi řádky, ponořit se pod povrch. Kniha obsahuje úžasný závěrečný doslov paní překladatelky, který je na několik stran. Moc pěkně vysvětluje určité aspekty knihy a symboliku v příběhu obsaženou, nabízí taky zdařilou úvahu ohledně tématiky lidství, co nás dělá lidmi... Věřím tomu, že tento doslov pomůže čtenářům příběh více docenit.
Jinak pohled UI je zdařile zpracovaný, její myšlenkové procesy, vnímání prostoru a dění kolem sebe, její úvahy....(I zde je na místě vypíchnout povedený překlad). Trochu mě mrzí začátek anotace, která vyzrazuje, že se jedná o vyřazenou robotku - úplně zbytečná věta, která je předzvěstí konce příběhu... Jinak nemůžu jinak, než hodnotit pozitivně :)
Moje první srážka s Ishigurem a nakonec se z toho vyklubalo milé překvapení.
Hlavní protagonistkou knihy je Klára, robotka, takzvané úpéčko, která se stará o svého človíčka, který si ji vybral. Já tyhle náměty aktivně vyhledávám (umělá inteligence, nejlépe se sentiencí), takže jsem snadno měla nakročeno k tomu, aby se mi to líbilo. Pokud by se na příběh Kláry díval člověk povrchně, dostal by minimálně zajímavý příběh. Ale tady je potřeba zabrousit do hloubky, číst mezi řádky, ponořit se pod povrch. Kniha obsahuje úžasný závěrečný doslov paní překladatelky, který je na několik stran. Moc pěkně vysvětluje určité aspekty knihy a symboliku v příběhu obsaženou, nabízí taky zdařilou úvahu ohledně tématiky lidství, co nás dělá lidmi... Věřím tomu, že tento doslov pomůže čtenářům příběh více docenit.
Jinak pohled UI je zdařile zpracovaný, její myšlenkové procesy, vnímání prostoru a dění kolem sebe, její úvahy....(I zde je na místě vypíchnout povedený překlad). Trochu mě mrzí začátek anotace, která vyzrazuje, že se jedná o vyřazenou robotku - úplně zbytečná věta, která je předzvěstí konce příběhu... Jinak nemůžu jinak, než hodnotit pozitivně :)
Neurčitě poházené zlověstné rysy tohoto ishigurovsky znepokojivého světa nedopřály mojí mysli jediný moment spočinutí... smutná podstata lidství v celé své široširé neutěšené pomíjivosti mi burcovala záložku... a pak je tu Klára... bezelstně naprogramované úpéčko, které mi vypolstrovalo duši vlídností a úplně nejvíc jsem ho potřebovala uchránit před nemilosrdně komplikovanou člověčí nestálostí a rozmarem... přála bych si najít kousek takové Kláry v každém z nás.
Pustila jsem se do dalšího Ishigurova románu a opět to bylo velice zajímavé a určitě podnětné čtení, byť tedy nehodnotím plným počtem hvězd.
Opět se tu setkáváme se zajímavým tématem, které je zaobaleno do vyzrálého jazykového projevu - tak jsme u tohoto autora zvyklý. Je to hutný text, který zprvu možná působí poněkud nenápadně, ale celkově přináší docela zajímavý příběh přinášející čtenářům nejeden podnět k zamyšlení. Pro mne je tím nejnosnějším otázka, co dělá člověka člověkem a co nás odlišuje od umělé inteligence? A k tomu se vázající podotázky: Kde je ta hranice mezi člověkem a umělou inteligencí a je tato hranice překročitelná? A funguje v této oblasti nějaká etika, která by měla mít navrch? A měla by etika mít navrch? Na to ať si každý odpoví po svém. Otázek mám mnoho a mám hroznou chuť to teď s někým probrat... (a mrzí mne, že nemám moc s kým...)
Důvod, proč knihu nehodnotím naplno, je prostý - byť se opět jedná o skvěle napsaný příběh, který má rozhodně co říct a vlastně je v dnešní době svým tématem čím dál aktuálnější, nezapůsobilo to na mne přesto tolik, co jiné autorovy knihy, které jsem již četla. Přesto myslím, že se jedná o hodnotné dílo, které má smysl číst. Právě pro to téma.
4 hvězdy z 5 na místě a moc doporučuju.
Opět se tu setkáváme se zajímavým tématem, které je zaobaleno do vyzrálého jazykového projevu - tak jsme u tohoto autora zvyklý. Je to hutný text, který zprvu možná působí poněkud nenápadně, ale celkově přináší docela zajímavý příběh přinášející čtenářům nejeden podnět k zamyšlení. Pro mne je tím nejnosnějším otázka, co dělá člověka člověkem a co nás odlišuje od umělé inteligence? A k tomu se vázající podotázky: Kde je ta hranice mezi člověkem a umělou inteligencí a je tato hranice překročitelná? A funguje v této oblasti nějaká etika, která by měla mít navrch? A měla by etika mít navrch? Na to ať si každý odpoví po svém. Otázek mám mnoho a mám hroznou chuť to teď s někým probrat... (a mrzí mne, že nemám moc s kým...)
Důvod, proč knihu nehodnotím naplno, je prostý - byť se opět jedná o skvěle napsaný příběh, který má rozhodně co říct a vlastně je v dnešní době svým tématem čím dál aktuálnější, nezapůsobilo to na mne přesto tolik, co jiné autorovy knihy, které jsem již četla. Přesto myslím, že se jedná o hodnotné dílo, které má smysl číst. Právě pro to téma.
4 hvězdy z 5 na místě a moc doporučuju.
Klára a Slunce v sobě spojuje určitou melancholii i nadšení. Klára je robotka nové generace a je přímo fascinována slunečními paprsky a jejich mocí. Když se dostane do rodiny dívky Josie, netuší, že její úloha je mnohem větší, než si vůbec kdy myslela.
Spojení dystopické společnosti, která je rozdělena do kast podle toho, jestli jste své děti „pozvedli“ díky genetickému vylepšení. Šest částí sledujeme očima Kláry. Její naivitou i touhou vše prozkoumat a pochopit. Některé drobnosti však nepochopí nikdy.
Moc se mi titul líbil, i když měl i táhlejší pasáže. Jenže ani v těch se nestihnete nudit, protože ten jazyk je prostě kouzelný. V řadě pasáží jsem cítila úzkost i vztek a toužila jsem, aby Klára byla schopna i negativních emocí. Skvělá práce s jazykem, ale připravte se na román postavený na atmosféře a zamyšlení, což je pro tohoto autora typické.