Ochraň mě

Obsahuje spoiler Někdy je opravdu smutný příběh to, že nemám ráda nedočtené série a mám potřebu si všechno "splnit". Tohle smutný příběh byl. Proboha živého. Je to dlouho, co jsem četla tragickou první knihu a už jsem zapomněla, jak hrozné to bylo. Tady jsem si to jako správný masochista připomněla. A upřímně doufám, že tohle už nespatří v českém překladu třetí díl, ani omylem. Jediné, co na té knize mohu vyzdvihnout je umění čtivosti, což k obsahu absolutně nechápu, jak je možné. Ale vážně, četlo se to dobře a rychle. Tohle zlo jsem brala do rukou jako vycpávku, když byla chvilka, takže jsem tomu moc nedala, ale když bylo času víc, slupla jsem to rychle.
Začala bych tradičně u hlavní hrdinky - Keiry, kterou bych nejraději profackovala. Absolutně nepochopitelné, nelogické a absurdní chování. To, co předvedla bylo příšerné. Jedná se o osmnáctiletou holku, která byla nepolíbena světem, dejme tomu. Každopádně po velké tragédii, která jí vstoupila do života padla do rukou cizího člověka, který byl mimo jiné až nelidským hajzlem. Přesto se jí povedlo, a to vskutku tak do tří dnů naprosto otočit, být okouzlená a tvrdit, jak ho moc miluje. Pane bože, měla jsem chuť jí popadnout za hlavu a omlátit jí ji o zeď, jestli by se jí nerozsvítilo. Anebo omlátit svou hlavu a ptát se sama sebe, proč si to dělám. Ta holka byla hrozná. Pitomá, naivní a jak z jiného světa. Žádné sympatie jsem si k ní nevybudovala, protože to co předvedla... otevírá se mi spíš kudla v kapse. Hrůza.
Druhý hlavní hrdina Damon, na kterého jsem vskutku byla trochu zvědavá z první knihy mě fakt neokouzlil. Byl to stejný prototyp jako blbka výše a i jeho kamarád Hrdina a jeho milá. Stejná šablona. Při prvním díle jsem z toho jména měla osypky - Hrdina. Tady se mi to vrátilo a zvedal se mi při jeho přečtení tlak. Chápu, že to bylo nevhodným překladem, ale je to tak moc otravné. Aspoň, že ten týpek tam neměl nijak moc prostoru. Každopádně Damon si hraje na mafiána, který řídí strip klub a má všechno více méně pod palcem. Všichni mu slouží a padají k nohám. Je mu ubohých dvaadvacet a už sežral svět. Jeho chování k věku nesedělo a mě to vcelku iritovalo. Jsem zklamaná. Doufala jsem, že aspoň on by se mohl chovat dle scénáře, který mu byl připravený, respektive nastíněný, ale to ne. On, chlap bez srdce, slabin a neznalosti (sou)citu, který zná jen smrt a krev, prohlašuje, že nikdy nic takového mít nebude, nechce. Bum bác – stačí ušmudlané tři dny a je zamilovaný do Keiry, u které mimochodem nevěděl ani pořádně, jak se jmenuje a nasazuje jí prsten. Pro kristovy rány. Tragédie.
Ti dva mezi sebou neměli žádnou chemii, jejich vzplanutí lásky bylo nejen unáhlené, něco, čemu nikdo nikdy nemůže uvěřit, ale taky ohromně trapné. Parodie. Byla to blbost, všechno. Jejich sexuální scény a dostaveníčka byla neuvěřitelně přitažené za vlasy, myšlenkové pochody naprosto bez špetky zdravého rozumu a jejich chování těžce iracionální. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle ani náhodou. Nic z toho. Byl to velký bizár.
Kniha je vcelku jednoduchá. Primárně jde o ně dva, kdy se potkají náhodou, jeden druhého zastrašuje a vyhrožuje, pak se zlomí a najednou se milují až za hrob. Na druhé koleji je drobek něčeho, co je trochu zajímavější. Bratr Xander a jeho syn, jejich ne-mrtvý papínek a válka ve vzduchu. Tahle slabá zápletka mohla být velká, mohlo to nést velké základy, jenže není z toho nic. Už v prvním díle byla hrstka potencionálu v tom, co šlo bokem, ale v obou případech to autorky zcela totálně pohnojily a pohřbily. Říkám si, proč tohle vůbec krucinál spatřilo světlo světa a jejich mozky vytvořily?
Knihu nedoporučuju. Měla jsem pocit, že mi zůstane tik, kdy jsem neustále protáčela oči nebo měla chuť si fláknout za to, že jsem se do toho pustila. Ne. Ne. Ne. Čte se to dobře, o tom žádná, proto si to ode mě zasluhuje jednu hvězdu. Tu druhou má za to málo, co je zajímavé v rámci zápletky, ale má to bohužel tak neuvěřitelně žádný prostor, až je to k pláči. Víc jak dvě hvězdy si to nezaslouží, a to jsou ještě hodně oprýskané. Zcela doufám, že nakladatelství už do tohohle braku (sérii Rossiů) nevrazí už ani haléř. Bylo by to jen mrhání penězi a časem mnoha lidí, kteří na tom pracují.
Nechápu, jak tohle obecně mohly autorky vymyslet. Vždyť tomu ani samy snad nemůžou věřit. A ještě z toho udělat sérii o několik dílů, bože. Vše bylo jak z rychlíku, nevhodné. Nevěřila jsem ani jednomu hlavnímu hrdinovi, zcela bez sympatií, natož jejich činům. Náznak potenciálu zadupán do země. Samotný konec dokáže nalákat, to je pravda, takový konec jsem fakt nečekala, ale osobně by mi to už nestálo za to. Dvakrát jsem silně narazila, a to sakra stačilo. Škoda mého času, který mohu věnovat jiným, daleko lepším knihám. Tohle ne. Šílenost a brak. Propadák. Otřesné stejně jako první díl. Je mi líto. :(

Damon se chvílemi choval jako blbec, ale musím říct, že mi děj seděl více než u prvního dílu. Vývoj Damona nebyl tak uspěchaný jako v prvním dílu a bavilo mě číst, jak se vyvíjel. Konec mi přišel trochu otevřený, ale aspoň to člověka naláká na další díl, snad u nás brzy vyjde, jsem dost natěšená na příběh Xandera.

Od knížky a příběhu jsem nic neočekávala a taky nic nedostala. Vlastně mi vzala pár hodin času, ale "pobavila" jsem se. ;)

Na začátku čtení jsem si říkala, že to nebude špatné, ačkoliv hlavní hrdinka mě rozčilovala od prvních stran. Bohužel čím hlouběji jsem pronikala do děje, tím zklamanější jsem byla z příběhu. Ke konci knihy jsem měla hlavních postav už plné zuby a příběh se ztratil do opakujících se myšlenek o milování bližního svého (vlastně to byla hlavní zápletka). No a na konci jsem zjistila, že to konec ještě není....mrzí mě, když nemohu dát pěkný komentář, ale tohle bylo slabší.