Pán hor

Zatímco Moravec hledá Agu, paralelně se Vodička s Giuseppem snaží nalézt Amandu. No, a profesorka s Gerasimem míří dělat prostředníka mezi Čajinskou unií a kary. Každý ze členů posádky má úkol, otázkou je, jestli na něj budou stačit… Dokáží se opětovně sjednotit?

Čtrnáct pojmenovaných kapitol zaostřuje pozornost na jindy opomíjenou dvojici. Er-formový vypravěč přibližuje strasti, jež vesmír přináší – a že jich není málo. S nezainteresovaným pozorovatelem se nejprve ocitneme v rodišti gugel, což je něco mezi žížalou, stonožkou a rozzlobeným mužským údem. Lidská rasa je pro ně nechutná a rozhodnou se ji využít pro zábavu. Nejenže protagonisté musí sloužit v cirkusu jako cvičené opice, ale záhy zjišťují, že objekt zájmu už zřejmě přítomen není. Seznamují se s brunkárem Rakkem, inteligentním druhem ze stromové planety, s nímž plánují útěk. Snad jim záměry nenaruší aktivní sukra Lay-lo, co se touží dostat do Guildy sběračů a na vlastní pěst se rozhodl pátrat po kapitánu Bouchači a lordu Mrdákovi. Bohužel rozzuření kroužkovci nebudou to jediné, co na cestě potkají.

Po strhující Aze je Pán hor propadem. Slabá ústřední linka nevypráví příběh natolik poutavě, abyste podprahově nesrovnávali s jinými částmi série. Zbytečně patetické, motající se v různém stupni fňukání po zmizelé dívce. Emotivnější scény nemusí zapůsobit na každého právě z důvodu, že aktéři jsou poprvé více na scéně.

Rozumím tomu, že autorka musela pracovat s omezenými možnosti a i přesto si zachovala literární kvality, nicméně mi to připomínalo naředěnou kaši a nezachránili to ani mirsové a jejich zotročení. Začátek byl opravdu velmi táhlý a po opuštění Chrochtu jsem se těšila, že to konečně začne, přesto očekávání nebyla úplně naplněna. Odvrácená strana planety K511 nabízela akčnější příležitosti, třeba budou využity v budoucnu.
68 %

Členka posádky lode Kraksna zmizla a jediný kto ju môže momentálne nájsť je Alois Vodička a Giuseppe. Pátranie ich zavedie opäť na neznáme planéty, pričom nebezpečenstvo na nich striehne za každým rohom. Už nie sú neznámymi otrokmi na úteku.

Na jednu stranu som rád, že Giuseppe a Vodička dostali konečne dosť priestoru a celá kniha je vlastne o nich dvoch, no Pán hor na mňa dejovo moc nezapôsobil. Aj keď na konci sa stane dosť zásadná vec (nebudem spoilerovať), tak celá táto časť mi príde len ako dejová výplň pred ďalším dielom. Charakteristický humor pre túto sériu funguje len na začiatku a potom sa až na pár hlášok takmer úplne vytráca. To sa nestalo v žiadnej z predošlých častí. Opäť sa tu objavuje a zasa hneď na to mizne záporák Loyd, ktorého autori pravidelne spawnujú, keď nevedia ako ďalej. Napriek týmto výhradám musím pochváliť nápad rozdelenia posádky. Je vidieť, že autori chcú, aby každá z postáv dostala dostatok priestoru. Zrovna Vodička patrí k mojim obľúbeným postavám a bavil ma aj v tejto časti, no bohužiaľ ten dej za veľa tentokrát nestál. Dokonca aj nové postavy sú dosť nevýrazné a nezaujímavé. Teda snáď okrem Rakka, ten bol fajn. Finále bolo za mňa dosť uponáhľané a plné neprehľadnej akcie. Ani nová planéta mi neprišla dostatočne zaujímavá. Skrátka autorom toho nevyšlo až príliš veľa.

Prvý krát som z Legie sklamaný a opäť si dám od série prestávku. Na druhú stranu pochybujem, že niektorí z nasledujúcich dielov bude takto slabí. Táto temná a humorná space opera má stále čo ponúknuť a napriek sklamaniu z Pána hor sa teším na ďalšie časti.

"Mám nápad, co takhle použít stroj času a vrátit se do doby o pár dní dřív a tentokrát se nechovat jako debil."
Tohle zosnování dějové linky mi přišlo to nejlepší co v knize bylo.
Jak mě Legie "zhnusovala" svým obsahem, teď se to změnilo a začala mě zhnusovat tím, že v ní žádný obsah nebyl.
Byla to strašná nuda.

No nevím. Zdá se mi, že série Legie pomalu ztrácí na síle. Příběh sice zajímavý, ale první půlka knihy se vlekla. Menšího rozjezdu se dočkáme až na posledních pár stránkách knihy. Doufám, že další díly na tom budou lépe.