Vězeňkyně

Na další knihu B. A. Paris jsem se těšila stejně jako na všechny její předchozí knihy. Ale nevím jestli to už je věkem :D nebo třeba přesycením podobnými příběhy, už mě to tak nebavilo. Čtivé to je, jako vždy, ale tentokrát jsem vlastně ani moc nepřemýšlela o tom, jak se to všechno mohlo sehrát (ale stejně mi tam "bliklo" to nejpodstatnější, takže jsem ve finále nebyla vůbec překvapená) a nedařilo se mi tomu příběhu pořádně věřit a to ani s hodně přihmouřenýma očima. Pokud máte chuť na čtivou thrillerovou pohádku, směle do toho. Pokud od toho ale čekáte pořádný thriller, rychle od toho.

Jak chudá a nevinná prošla mnoha nástrahami a na konci jí svitla naděje - že to není thriller? No to já vím taky, ale nakladatel asi ne a autorka nejspíš potřebovala něco odevzdat, aby splnila závazky, tak jim podsunula tuhle zpotvořeninu:((. Přečtěte si Na Větrné hůrce, to je aspoň klasika, jinak co se obsahu týče, vyjde vás to nastejno. Ty dvě hvězdičky jsou za obálku - ta jediná se mi líbila.

Knížkou jsem proletěla za jeden večer. Bavilo mě to, příběh není nijak surový, ani brutální, ale plyne tak nějak samovolně. Střídání dějových linek přítomnost s minulostí a krátké kapitoly, to je většinou sázka na jistotu čtivosti.

První setkání s autorkou a bylo celkem fajn. Asi chápu, co na ní všichni mají. Byl to velmi dobře promyšlený a zamotaný thriller, který se těžko odkládá a vy musíte číst stále dál a dál, dokud se vše nedozvíte. A pokud si myslíte, že už víte, tak nevíte. Samozřejmě, že některé věci jsou pak tím pádem přitažené za vlasy, ale ono je těžké děj vybalancovat tak, aby nebyl ani málo ani moc.
Nevím proč, ale hlavní hrdinka mi k srdci moc nepřirostla. Přestože jsem se do ní nedokázala vžít, měla jsem pro ni pochopení. Každopádně jsem byla zvědavá, jak to s ní dopadne.
Dalším knihám se nebráním, ale počkám, až mi dojdou thrillery v mé knihovně.