Vetřelci na střeše světa

„Potála předčila i ta nejodvážnější očekávání. Zlaté kopule zářily na slunci jako ohnivé jazyky a v srdcích poutníků z pustých plání musejí vzbuzovat úctu a bázeň. Stavba by byla dominantou, i kdyby stála v Londýně, a Lhasa je jí téměř zastíněna.“

O Tibetu má běžný člověk pravděpodobně alespoň základní povědomí, tedy něco ve smyslu: vysoké hory, mrazivá pustina, lámové, buddhismus, dalajláma, buddhistické chrámy a kláštery, okupace rudými gardami a touha po nezávislosti na Číně. Tohle je kniha, která má potenciál otevřít čtenáři úplně nové obzory. Je to takový historický cestopis. Hlavním oblastí zájmu je pronikání zápaďanů do tehdy zcela uzavřeného a izolovaného království Tibetu, svého času závod, zejména v druhé polovině 19. stol. a zkraje stol. 20. Autor začíná stručnými dějinami Tibetu, historickými souvislostmi, popisem tibetské společnosti, náboženství, zvyků, trestů, způsobu vlády, nezvyklé krutosti obyvatel, systému dalajlamů a pančhenlamů, též prostředí nejvyšších velehor, vysokohorské pustiny, která měla na formování Tibetu a Tibeťanů zcela zásadní vliv. Ostatně velehory, historické souvislosti a společenské reálie celé oblasti tibetské náhorní plošiny se vrací též v průběhu dalšího textu. Následují příběhy jednotlivých výprav, kdy nejvyšší metou je dosažení a návštěva Lhasy. Příběhy jsou to více či méně zábavné, více či méně zajímavé, nelze neobdivovat odvahu, enormní nasazení a nekonečné odhodlání, a druhé straně často neskutečnou naivitu a nepřipravenost jednotlivců i skupin ve snaze dosáhnout cíl. Dobrodruzi a špióni, kteří pro Západ objevovali Tibet, kreslili první mapy, měřili první osmitisícovky. Mnozí zaplatili cenu nejvyšší. Příběhů je mnoho, dobrodruhů, cestovatelů, snílků a hledačů slávy byly zástupy, později může text díky tomu působit poněkud repetitivně. Za sebe vyzdvihuji zejména pohled na historii pronikání a objevování Tibetu, pohled na „Velkou hru“, geopolitický a strategický zápas o vliv a moc ve střední Asii mezi Britským impériem a Ruskem, pohled na tibetskou společnost, její strukturu, zaostalost, bídu, násilí, askezi a krutost a vnitřní rivalitu, extrémní nenávist k cizincům, a v neposlední řadě pohled na tibetský mysticismus, buddhismus a náboženství obecně, vč. předbuddhistické duchovní animistické tradice „bön“. Text je psán z pozice západního autora, od vydání se pohled na dějinný vývoj trochu posunul a pozměnil, výklad může místy působit lehce zastarale a překonaně. I přesto kniha nabídne vysokou informační hodnotu a čtenáři zpřístupní oblasti a události, které obvykle nebývají předmětem mainstreamového zájmu. Zájemcům o historii a Tibet jednoznačně doporučuji.