Viděl jsem ukřižování
Události v Českoslovenku v roce 1938 očima anglického novináře
Originální název: I saw the crucifixion
(1938)
Sydney Morrell 
+1Všechny obaly
#1938
#appeasement
#beneš
#české dějiny
#četníci
#diplomacie
#henleinovci
#mnichovská dohoda
#moderní dějiny
#nacismus
#neville chamberlain
(Zobrazit více 
)
#novináři
#pohraničí
#propaganda
#sudetští němci
#sudety
#vyhnání čechů ze sudet
#zrada
(Skrýt více 
)
O čem je kniha Viděl jsem ukřižování?
Události v Československu v roce 1938 očima anglického novináře s předmluvou Petra Pitharta. Kniha vznikla krátce po mnichovském ujednání. Byla výsledkem bezprostředních dojmů a zkušeností autora, který v roce 1938 strávil půl roku v Československu jako zpravodaj anglického tisku. Je tedy napsána ještě před vypuknutím druhé světové války, ba dokonce před okupací zbývajícího území Československa v březnu 1939. Sloužila dobrému účelu v době, kdy anglická veřejnost byla dezorientována vítěznými fanfárami Mnichováků, kteří tehdy slavili onen pověstný „mír pro naši dobu“. Morrellova kniha patřila tehdy vedle významné knihy Geyeho „Padlé pevnosti“ („Fallen Bastions“) k prvním anglickým publikacím, které řekly pravdu o Československu a odhalily skutečnou podstatu mnichovského ujednání. Ani dnes tato kniha není zastaralá, ačkoliv víme mnohem více o politickém pozadí a také o výsledcích mnichovské zrady. Neboť kniha není abstraktním politickým traktátem, je živou reportáží, zachycující události přímo v jejich vývoji a oživuje v naší paměti mnoho a mnoho zážitků osudného roku 1938. (Založil/a: icekafe) )
Statistiky
Vydání
Kniha (3)
E-kniha (1)
Nakladatelství (rok): Toužimský a Moravec
- 2020
Vyšlo jako e-kniha
ISBN: 978-80-7264-204-5
Stran: 222
Skrýt vydání 
Skrýt vydání
Skrýt vydání
Všechna vydání 
Všechna vydání
Všechna vydání
Komentáře
Ještě nikdy jsem v souvislosti s Mnichovem neslyšel slovo Ukřižování, ale po přečtení této knihy jsem zjistil, že je to trefné srovnání. Vynikající kniha, i když někde autor zbytečně popisuje prostředí.
Tato reportáž pro mne byla překvapením.
Uvědomila jsem si, že ve snaze o "objektivitu" a "racionální přístup" jsme my Češi někdy zbytečně moc kritičtí ke své minulosti.
Ne, že by nebylo špatných lidí a špatných rozhodnutí. Jen občas zapomínáme zasadit minulost do minulosti. A do minulých souvislosti.
Sydney Morrell byl v roce 1938 jako anglický novinář v Československu. Byl to ovšem typ novináře, kteří dnes už skoro vymřeli. Novináře, který chodí, jezdí a mluví s lidmi. Nebyl zavřený v hotelu a nespoléhal jen na zprávy z druhé ruky. Jezdil na místa, kde se něco dělo a chtěl na místě vidět a slyšet. Nehraje si na vyšetřovatele ani na odlidštěnou objektivitu. Jako anglický novinář má tu výhodu, že může komunikovat jak s českými lidmi, tak s Němci. Nemá potřebu v dané chvíli věci ovlivňovat, jen být jejich účastníkem, jejich svědkem a podat o nich zprávu.
V knize samotné ale vyjadřuje svůj názor. V té době asi mezi prvními podává Západu zprávu o tom, že Čechoslováci v době první republiky začali budovat ne bezchybnou, ale skutečně demokratickou společnost. Dává vinu především anglické diplomacii a vládě na situaci, která předcházela odtržení Sudet. Dává do kontrastu to, co se prezentovalo a to, jaká byla skutečnost v pohraničí - kterou sám viděl.
Upozorňuje na to, jak mylná byla tehdy představa Západu, a hlavně Anglie, že se jich dění v "dalekém" Československu netýká.
Nešlo o Československo jako takové. Šlo o ustupování Zlu. O pokus vykoupit si mír obětí. Jenže vlk sežral beránka a vrhnul se na pastýře.
Uvědomila jsem si, že ve snaze o "objektivitu" a "racionální přístup" jsme my Češi někdy zbytečně moc kritičtí ke své minulosti.
Ne, že by nebylo špatných lidí a špatných rozhodnutí. Jen občas zapomínáme zasadit minulost do minulosti. A do minulých souvislosti.
Sydney Morrell byl v roce 1938 jako anglický novinář v Československu. Byl to ovšem typ novináře, kteří dnes už skoro vymřeli. Novináře, který chodí, jezdí a mluví s lidmi. Nebyl zavřený v hotelu a nespoléhal jen na zprávy z druhé ruky. Jezdil na místa, kde se něco dělo a chtěl na místě vidět a slyšet. Nehraje si na vyšetřovatele ani na odlidštěnou objektivitu. Jako anglický novinář má tu výhodu, že může komunikovat jak s českými lidmi, tak s Němci. Nemá potřebu v dané chvíli věci ovlivňovat, jen být jejich účastníkem, jejich svědkem a podat o nich zprávu.
V knize samotné ale vyjadřuje svůj názor. V té době asi mezi prvními podává Západu zprávu o tom, že Čechoslováci v době první republiky začali budovat ne bezchybnou, ale skutečně demokratickou společnost. Dává vinu především anglické diplomacii a vládě na situaci, která předcházela odtržení Sudet. Dává do kontrastu to, co se prezentovalo a to, jaká byla skutečnost v pohraničí - kterou sám viděl.
Upozorňuje na to, jak mylná byla tehdy představa Západu, a hlavně Anglie, že se jich dění v "dalekém" Československu netýká.
Nešlo o Československo jako takové. Šlo o ustupování Zlu. O pokus vykoupit si mír obětí. Jenže vlk sežral beránka a vrhnul se na pastýře.
Vynikající popis smutných událostí roku 1938. Některé pasáže z doby po oznámení závěrů Mnichovské dohody, mi naháněly hrůzu i slzy do očí.
Knihu jsme měli v seznamu doporučené literatury do jednoho z předmětů a i když jsem ke knize ze začátku přistupovala dosti obezřetně, nakonec jsem u ní vysedávala dlouho do noci, protože jsem se od ní nedokázala odtrhnout. Autor měl známé na všech stranách hranic, ale přesto z celé "reportáže" čiší jak upřímné sympatie k Československu, tak i pocit studu, že se od Československa, které mu tak nějak přirostlo k srdci, všichni odvrátili. Knihu rozhodně doporučuji.
