Anděl
Poprvé vydáno celosvětově: 1995
Jáchym Topol
Všechny obaly
O čem je kniha Anděl?
Druhý román Jáchyma Topola - Anděl - vychází pro velký zájem čtenářů již ve čtvrtém vydání. Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha, kterou čtenáři znají z Topolova románu Kloktat dehet. V Horváthově úpravě vydá nakladatelství Torst postupně celé Topolovo literární dílo. (Založil/a: skjaninka)
)
Statistiky
Vydání
Všechna vydání
Všechna vydání
Komentáře
Anděl je literárně nasycený roztok, pumpující do nás s každou další kapitolou novou dávku černi, zmaru a to celé v jakémsi temně mlžném oparu. Chce to chvilku na strávení. Ale poučení stejně od vezdejších fetek nepřijde. Tedy "Parental Advisory".
Zpočátku problém se s Topolovým stylem psaní sžít, natož ho uchopit tak, abych se v kontextu téhle experimentální novelky neztrácela. Kratičké kapitolky působí jaksi trhaně, neuceleně, samotný text s přeházenou větnou stavbou složitě, trochu okatě novátorsky, nicméně vše to v rámci autentičnosti daného prostředí prostě neskutečně sedí... Ta atmosféra feťácký Prahy ve mě bude parazitovat asi ještě hodně dlouho. Vlastně, co do samotného námětu a jeho zpracování, nevytvořil Topol tím svým uhýbačným maskováním, podivnou mlhavostí a snad i pofidérními popisy feťáckých zvyklostí nějakou extra prózu, která tu ještě nebyla, ovšem důležitý je, že celkem slušně podchytil takový ten prapůvodní, základní důvod, proč lidi pořád tyhle preparáty tolik baví. Bez zbytečnýho patosu a moralizování. Což je v naší krajině nedocenitelné.
Jako varování pro děti asi nic moc, ale jako svým způsobem sugestivní popis údělu mladýho Pražáka z posledních let, proč ne.
PS: A pokud přežijete první polovinu, aniž byste se v textu kostrbaté češtiny utopili, nejspíš dojdete k záhadnému osvícení, že Topolův styl je ve skutečnosti vlastně téměř přepychový...
Jako varování pro děti asi nic moc, ale jako svým způsobem sugestivní popis údělu mladýho Pražáka z posledních let, proč ne.
PS: A pokud přežijete první polovinu, aniž byste se v textu kostrbaté češtiny utopili, nejspíš dojdete k záhadnému osvícení, že Topolův styl je ve skutečnosti vlastně téměř přepychový...
Zatím nejslabší Topol (po Kloktat dehet a Noční práce), ale spíš samotným námětem než slohem, který je opět... topolovský :) Protože svět drog mě nebere, a podobně jako u příbězích od Irvine Welshe si i tady myslím, že už je to (drogy, tripy a podobné radovánky) prostě historie, historická relikvie, kde ti, co to zažili, možná rádi, možná neradi vzpomínají, a ti, co to nezažili, se už nezajímají. Ale devadesátý jsou z toho cítit kvalitně, což určitě, jako dítě 90's, kvituju. Tak jako kvituju střízlivou délku a vlastně i celé rozuzlení. A i díky té (ne)délce zas jednou knížka, ke které se určitě vrátím a přečtu znovu.
Anděl. Smíchov. Metro. Temná zákoutí feťáckých duší v temných časech přelomu 80-90 let. Jedna z nejlepších českých knih, co jsem četl.. Doporučuju každému, kdo má rád knihy, co nejdou jen tak uchopit a zaškatulkovat. Topolův styl je jednoduše fascinující






