Onyxová bouře

První polovina knihy byla trochu zklamání. Pátrání po Andarnině druhu na ostrovech je zdlouhavé a máte pocit, že všichni z ostrovů jsou příšerně na hlavu. Ale když vydržíte, druhá polovina knihy vám to vynahradí, protože je opravdu slušně nabitá akcí. Ať už jde o letecké bitvy či souboje s veniny, jsou tak dobře napsané, že se úplně vidíte na zádech draka. Přesto je děj do jisté míry předvídatelný a směřuje tam, kam prostě musí.
Líbilo se mi, že jsme se dočkali několika změn vypravěče, a doufám, že to v dalších dílech bude pokračovat. Snad to nebude moc dlouho trvat.
A ještě pochvala designu této série - tyhle knížky jsou fakt krásný!

Jedná se o třetí díl ze série EMPYREUM.

Hlavními postavami jsou XADEN a VIOLET a my sledujeme další jejich vývoj. Oproti předcházejícímu dílu – ŽELEZNÝ PLAMEN, se naši hrdinové k sobě chovali mnohem lépe.

Moc se mi líbí draci a jejich dialogy. To je nejlepší na celé knize.
Kniha je pořádná bichle, ale celkově se kniha četla dobře. Celkově jsem porozuměl tomuto světu a problémům, kterým čelí jejich obyvatelé.

Myslím si, že buď se čtenáři do této série zamilují a budou hltat jednu stránku za stránkou, tak se naleznou čtenáři, které tato série nebude bavit a nedočtou ani první díl – ČTVRTÉ KŘÍDLO. Patřím někde doprostřed. Je pravda, že se všechno táhne a je pomalé, z druhé strany umí autorka vytvořit napínavé a akční scény a čtenář nestačí popadnout dech, co se všechno přihodí za krátkou chvíli.

Myslím si, že by nebylo na škodu, pokud by autorka vytvořila rejstřík postav, anebo rodokmen. V této knize se nachází hodně postav. V postavách jsem se celkem orientoval, některé mi byly bližší a měl jsem je rád, jiné mi pily krev a u jiných jsem se musel zamyslet, o koho se vlastně jedná.

V knize se nachází také erotické scény, ale naštěstí jich není hodně.

V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ a O AUTORCE.

Kniha má pěknou ořízku a líbí se mi také mapa, která se nachází na předsádce knihy. Kniha má pěknou obálku.

Jsem zvědavý, kdy vyjde čtvrtý díl a jaký bude mít název.

Největší přínos Onyxové bouře byl pro mě zároveň jejím největším problémem – obrovské množství postav a draků, kteří spolu neustále interagují. Často jsem se ztrácela v tom, kdo s kým nebo na koho zrovna mluví, a některé dialogy pro mě byly nepřehledné natolik, že jsem vůbec nechápala, co tím která postava myslí. S tím souvisí i další věc: děj postupně vrší čím dál víc záhad a nezodpovězených otázek. Na mě už toho bylo místy příliš a mám pocit, že to knize spíše škodí. Byla bych raději, kdyby se Yarros držela přístupu z předchozích dílů a nesnažila se děj zbytečně komplikovat. Zároveň ale musím napsat, že to, jak si autorka připravila půdu v předchozích dílech je prostě a jednoduše geniální. To, že má Violet dva draky, nebo že se z Xadena stal venin, to vše přirozeně udržuje gradaci příběhu i napětí mezi Violet a Xadenem. A zároveň to řeší problém, jak napsat knihu tak, aby síly hlavních hrdinů rostly bez nesmyslných zvratů. A díky tomu Onyxová bouře netrpí častým neduhem dlouhých romantasy sérií, kdy romantická linka postupně ztrácí na síle a autoři ji často oživují těhotenstvím hlavní hrdinky nebo jiným podobně vykonstruovaným zvratem. Právě proto pro mě Empyreum i nadále zůstává nejlepší současnou romantasy sérií.

Třetí díl byl rozhodně snesitelnější než dvojka. Začátek se vlekl, ale nakonec to začalo být zajímavé. Když se nedostávali do popředí Violet a Xaden a ten jejich divný, toxický vztah, tak se mi to i líbilo. Budu se stále opakovat, Xaden je majetnický blb, v tomhle díle ale nebyl tak otravný. To, co si pro něj autorka připravila, bylo uvěřitelnější než celá linka s Violet, která mě vůbec nebavila.
Na to, že kniha má hodně stránek, tak o veninech jsem se toho moc nedozvěděla, nakonec to byla velká promarněná linka.
Určitě světlým bodem bylo cestování a prohledávání ostrovů. Moc se mi líbila nápaditost kulturních odlišností ostrovů, hezký byl i popis prostředí.
Konec byl překvapivě dobrý. Dokázal vyvolat emoce i dokonce to, že mě zajímá, jak to bude pokračovat.