Království za story
Poprvé vydáno celosvětově: 2012
Petr Šabach 
Všechny obaly
#O čem je kniha Království za story?
Nahá Wanda hraje na piáno a mává při tom rukama jako pták křídly. Kdesi v jurtě popíjí český novinář vodku s jediným mongolským Pekelným andělem. Doktor Hrdlička stoupá obut do papírových krabic zamrzlou Nerudovou ulicí. V kapse ho hřejí konzervy čínského masa, on už se však těší šneky. Hrdiny povídkového výboru Petra Šabacha nacházíme v nejroztodivnějších situacích – kolika z nich se ale nenávratně promění život? (Založil/a: thierry)
)
Statistiky
Vydání
Kniha (1)
Komentáře
Koukám, že jako u ostatních i já jsem ji dostal k nákupu. Je to hubený za hoďku sfouknutý. Něco dobrý něco slabší. Mě konkrétně se snad nejvíc líbila povídka "Neděle". To bylo dobrý story. Povídky moc nečtu, ale asi začnu. Ne, že by mě tato kniha na tuto myšlenku přivedla, ale mít přehled i v povídkách by nebylo marný. Přečíst ??? No ti co ji dostali k nákupu ano a ti co by si ji chtěli koupit si ji raději pučte od těch co ji dostali a uvidíte, že někteří ani nebudou trvat na vrácení.... =D
Kniha mi už několik let ležela v knihovně a teprve dnes jsem ji přečetla. Povídky jsou naprosto každá z jiného soudku, ale mně se líbily. Trošičku mi připomínají humor M. Švandrlíka. Autor měl asi za cíl šokovat, což si myslím, že se mu povedlo. Jen jsem na konci každé musela přemýšlet, zda se jedná o náznak či skutečnost. U předposlední povídky ( Zpráva o okresním Hallowennu) doteď nevím, zda to na konci byla dýně nebo hlava ( viz. diskuze). Jinak super krátké dílko, které mi dnes zpříjemnilo čas v čekárně u lékaře.
Kratičká, ale z domova
Máte tak dvě hodinky i méně čas? Chcete opravdu krátkou knížku? Napsanou známým a respektovaným autorem z domova? Knížku obsahující povídky? Tak to pak sáhněte po Království za story, jelikož splňuje všechny tyto požadavky.
Taky jste tuto knihu dostali za něco a nebo k něčemu? Třeba za nákup? Vypovídá to o ní něco? Možná ano a možná ne, ale popravdě na zadek si z ní opravdu nesednete. Je opravdu ideální tak na výplň trošku delší chvíle, ale nějaký hluboký čtenářský zážitek tady rozhodně nečekejte. Za prvé je smutné, že povídky vám rozhodně neutkvějí delší dobu v paměti. Za pár minut už vlastně ani nevíte, o čem byla ta poslední. Nijak spolu ani moc nesouvisejí. Povídky jsou pak jednak vtipné, tak i smutné až depresivní. Celkově jsou však takové nemastné, neslané. Vtipná není zase až tak vtipná. Přitom humor je s autorem neodmyslitelně spjatý. Smutná, depresivní povídka je zase tak nějak podivně smutná a depresivní. Mírně oceňuji pár otevřených konců u povídek. Alespoň tím autor nutí čtenáře přemýšlet a umožňuje jim si je dotvořit dle vlastní fantazie. Někdy v povídkách zmateně hledáte pointu. Je to takové zmatené, stejně jako samotný obsah knihy. Třeba jak může někdo hrát na piano a přitom mávat rukama atd. Ze samotných povídek pak pan samotný autor nejde skoro poznat a nevědět kdo je autorem, tak ho já i mnoho dalších vůbec netipne. Jazyk je také takový obyčejný, pomalu jako kdyby knížku napsalo dítko chodící ještě na základní školu. Objevil jsem i pár vážně podivných slovních obratů a za boha nemohu přijít na to, co tím chtěl autor říct či naznačit. Bohužel nebudu pět ódu ani na postavy. Jsou strašně obecné, nudící, místy prapodivné. Čtenář je hned zapomene. Nakonec to však v konečném důsledku asi tolik nevadí. Přece jenom čtete rychle povídku za povídkou a stejně tak rychle se objevují nové a nové postavy. V úvodu recenze jsem také psal, že čtení tohoto dílka vám zabere přibližně tak dvě hodiny. To je pravdivá informace. Kniha má totiž pouhých 80 stran.
Lámu si hlavu nad tím, proč vlastně tahle kniha vyšla. Pro nové čtenáře autora tahle četba rozhodně nebude kdovíjak skvělá a ani jeho fanoušci rozhodně nejsou z tohoto díla nadšení. Nicméně i mistr tesař se utne, jelikož však za knihu nic neutratíte, tak to vem čert. Dodávám i dnes velice nízké procentuální hodnocení, konkrétně 35 %. Šabach určitě umí mnohem, mnohem lépe. Tak mi to alespoň bylo totiž tvrzeno, jelikož se zatím jedná o mé první seznámení s tímto autorem.
Máte tak dvě hodinky i méně čas? Chcete opravdu krátkou knížku? Napsanou známým a respektovaným autorem z domova? Knížku obsahující povídky? Tak to pak sáhněte po Království za story, jelikož splňuje všechny tyto požadavky.
Taky jste tuto knihu dostali za něco a nebo k něčemu? Třeba za nákup? Vypovídá to o ní něco? Možná ano a možná ne, ale popravdě na zadek si z ní opravdu nesednete. Je opravdu ideální tak na výplň trošku delší chvíle, ale nějaký hluboký čtenářský zážitek tady rozhodně nečekejte. Za prvé je smutné, že povídky vám rozhodně neutkvějí delší dobu v paměti. Za pár minut už vlastně ani nevíte, o čem byla ta poslední. Nijak spolu ani moc nesouvisejí. Povídky jsou pak jednak vtipné, tak i smutné až depresivní. Celkově jsou však takové nemastné, neslané. Vtipná není zase až tak vtipná. Přitom humor je s autorem neodmyslitelně spjatý. Smutná, depresivní povídka je zase tak nějak podivně smutná a depresivní. Mírně oceňuji pár otevřených konců u povídek. Alespoň tím autor nutí čtenáře přemýšlet a umožňuje jim si je dotvořit dle vlastní fantazie. Někdy v povídkách zmateně hledáte pointu. Je to takové zmatené, stejně jako samotný obsah knihy. Třeba jak může někdo hrát na piano a přitom mávat rukama atd. Ze samotných povídek pak pan samotný autor nejde skoro poznat a nevědět kdo je autorem, tak ho já i mnoho dalších vůbec netipne. Jazyk je také takový obyčejný, pomalu jako kdyby knížku napsalo dítko chodící ještě na základní školu. Objevil jsem i pár vážně podivných slovních obratů a za boha nemohu přijít na to, co tím chtěl autor říct či naznačit. Bohužel nebudu pět ódu ani na postavy. Jsou strašně obecné, nudící, místy prapodivné. Čtenář je hned zapomene. Nakonec to však v konečném důsledku asi tolik nevadí. Přece jenom čtete rychle povídku za povídkou a stejně tak rychle se objevují nové a nové postavy. V úvodu recenze jsem také psal, že čtení tohoto dílka vám zabere přibližně tak dvě hodiny. To je pravdivá informace. Kniha má totiž pouhých 80 stran.
Lámu si hlavu nad tím, proč vlastně tahle kniha vyšla. Pro nové čtenáře autora tahle četba rozhodně nebude kdovíjak skvělá a ani jeho fanoušci rozhodně nejsou z tohoto díla nadšení. Nicméně i mistr tesař se utne, jelikož však za knihu nic neutratíte, tak to vem čert. Dodávám i dnes velice nízké procentuální hodnocení, konkrétně 35 %. Šabach určitě umí mnohem, mnohem lépe. Tak mi to alespoň bylo totiž tvrzeno, jelikož se zatím jedná o mé první seznámení s tímto autorem.
Jednotlivé povídky začínají vždy slibně, avšak místo toho, aby gradovaly, jsou dotáhnuty do předvídatelného konce. Nebo možná ne tak úplně předvídatelného, ale ani překvapujícího nebo nijak zábavného či přemýšlivého. Vracet se k nim nebudu.
