Iris a Ruby
Originální název: Iris and Ruby
Rosie Thomas
Všechny obaly
O čem je kniha Iris a Ruby?
Vzrušující a vysoce dojímavý příběh, ve kterém se mísí láska, ztráta a vzdálenost mezi třemi generacemi jedné rodiny. Dvaaosmdesátiletá Iris, křehká, zapomnětlivá a zranitelná, je odkázána na péči svého služebníka Mamdooha. Do jejího zadušeného a klaustrofobii budícího starého domu v Káhiře neočekávaně vtrhne její problematická a svéhlavá vnučka Ruby. Poměry v rodině ji přiměly utéci z Anglie a hledat útěchu u své babičky, kterou už mnoho let neviděla. Mezi oběma ženami vzniká až nečekané pouto. Ruby Iris pomáhá zachytit mizející vzpomínky na třpytné kosmopolitní město, jakým byla Káhira za druhé světové války, kdy Iris potkala svoji jedinou skutečnou lásku - záhadného kapitána Xana Molyneuxe - a poté ho ztratila ve válečné vřavě. Pohroma, která tak záhy stihla Irisino srdce, ovlivnila život nejen jí, ale i její dceři a vnučce. Potřeba odkrýt Irisinu minulost a vybudovat Rubyině přítomnosti pevné základy dožene dvě ženy do strašlivého nebezpečí v egyptské poušti. (Založil/a: skjaninka)
)





Ruby je pořádná rebelka a mně byla sympatická. Její babička jí začne vyprávět svůj milostný příběh z období druhé světové války a my se tak dostáváme do tehdejšího Egypta.
To mě na knize bavilo asi nejvíc. Zatímco Evropa procházela válečným utrpením, v Egyptě lidé žili úplně jinak. Měli dostatek jídla, užívali si zábavu a panovala tam poměrně velká pospolitost. Zajímavé.
Obě dějové linky, tedy Irisin příběh z válečných let a současné putování Ruby, se postupně prolínají. Nemají přitom žádnou pravidelnost ve střídání.
Kniha mě ze začátku docela chytla, jenže postupem času moje nadšení opadalo. Objevily se pasáže, které mě tolik nebavily, a místy jsem se začínala trochu nudit. Myslím, že příběhu by vůbec neuškodilo, kdyby byl kratší.
Od začátku jsem navíc měla pocit, že tuším, kam všechno směřuje, a že dokážu odhadnout osudy jednotlivých postav. Jenže závěr mě pořádně překvapil! Něco takového jsem opravdu nečekala.
Iris a Ruby má svou nezaměnitelnou atmosféru. Egypt je mi blízký a myslím, že právě prostředí a některé motivy ve mně zůstanou ještě dlouho.
Chtěla jsem knihu odložit, ale nakonec ve mně přeci jen něco zanechala. Do dalších knih této autorky se však pouštět nebudu.