Ústava
Všechny obaly
O čem je kniha Ústava?
Dialog Ústava (řecky Πολιτεία, latinsky De republica – odtud mezinárodně užívané označení Rep.), napsaný kolem roku 380 př. n. l., je jedním z vrcholných Platónových děl a jedním z nejdůležitějších a nejslavnějších textů západní filosofie vůbec.Ústava má formu velice rozsáhlého dialogu, ovšem nepřímého: Sókratés zde vypráví o rozhovoru, jehož se účastnili také Glaukón, Polemarchos, Adeimantos, Thrasymachos, Kefalos a Kleitofón. Celé dílo se skládá z deseti knih a jeho hlavním tématem je spravedlnost na úrovni jedince i státu, dotýká se však i mnoha dalších oblastí, včetně umění, výchovy, práva, vědy atd. V sedmé knize, věnované hlavně vědám a vzdělávání, se nachází jedna z nejslavnějších Platónových alegorií, tzv. Mýtus o jeskyni (514a-518b). Spolu se Zákony, snad posledním Platónovým dílem vůbec, zakládá Ústava zvláštní žánr utopie, myšlenkového experimentu s možnostmi spravedlivého uspořádání lidské společnosti. (Založil/a: Anniele)
)
Statistiky
Vydání
Skrýt vydání
Skrýt vydání
Skrýt vydání
Všechna vydání
Všechna vydání
Komentáře
Hodně utopický spis. Jeden ze základních textů pro studenty filosofie, jeden z nejznámějších textů antického světa, který se stal základem moderní evropské kultury. Je tady ale vidět, že něco takového by nikdy nemohlo existovat. Už možná jen kvůli tomu, že podle Platóna by měli vládnout filosofové, s čím by určitě mnozí nesouhlasili, ovšem já bych s tím i souhlasil, protože vím, že studium filosofie není sranda a filosofové musí disponovat všeobecním rozhledem a myšlením, které často lidé a také politici (to jestli jsou politici lidé je dost nejasné) postrádají. Co mnozí zřejmě nedokážou pochopit. A píchalkové teď budou držkovat :D Ale jedna věc mi není jasná - proč lidé odsuzují Nietzscheho a přirovnávají ho k nacionalistúm (co i on sám absolutně popřel) a u Ústavy si nikdo nevšiml, že si z ní nacisté pravděpodobně pár věcí vypůjčili (eugenika).
Nejsem filozof, ani se v tomto oboru nijak zvlášť neorientuji, přesto jsem chtěl něco lehčeji stravitelného vyzkoušet a byl mi doporučen Platón.
Forma dialogu je sice zajímavá, ale po čase začne být trochu otravná a to zejména z toho důvodu, že Sokratův oponent jen přikyvuje a nepřináší žádné vlastní argumenty a to ani ve chvílích, kdy se Sokrates dopouští zjevných logických chyb.
Chybné implikace, neplatné indukce, definice kruhem a příliš zjednodušující analogie. To všechno se dá v knize najít. Obsahuje samozřejmě spoustu dobrých myšlenek, ale zároveň je potřeba říct, že knihu nejde v žádném případě brát dogmaticky a je potřeba vše, co autor předkládá prohnat vlastní mozkovnou.
Dávám "pouze" průměrné hodnocení, protože po několika očividně zavádějících analogiích, které Sokratův oponent bez výhrad přijal jako fakticky správné mě kniha začala dost nudit. Zejména poslední část mě přestala zajímat téměř úplně.
Přínos knihy vidím zejména v tom, že některé z teorií rozhodně stojí za hlubší zamyšlení, přestože jsou odargumentovány chybně. A právě fakt, že čtenáře nutí přemýšlet je rozhodně pozitivní.
Forma dialogu je sice zajímavá, ale po čase začne být trochu otravná a to zejména z toho důvodu, že Sokratův oponent jen přikyvuje a nepřináší žádné vlastní argumenty a to ani ve chvílích, kdy se Sokrates dopouští zjevných logických chyb.
Chybné implikace, neplatné indukce, definice kruhem a příliš zjednodušující analogie. To všechno se dá v knize najít. Obsahuje samozřejmě spoustu dobrých myšlenek, ale zároveň je potřeba říct, že knihu nejde v žádném případě brát dogmaticky a je potřeba vše, co autor předkládá prohnat vlastní mozkovnou.
Dávám "pouze" průměrné hodnocení, protože po několika očividně zavádějících analogiích, které Sokratův oponent bez výhrad přijal jako fakticky správné mě kniha začala dost nudit. Zejména poslední část mě přestala zajímat téměř úplně.
Přínos knihy vidím zejména v tom, že některé z teorií rozhodně stojí za hlubší zamyšlení, přestože jsou odargumentovány chybně. A právě fakt, že čtenáře nutí přemýšlet je rozhodně pozitivní.
Knihu som si zaobstarala počas štúdia práva, konkrétne ma zaujímala právna filozofia. Nemám čo viac dodať, ak hľadáš múdrosť, kúp si túto knihu.
Co bylo smyslem Ústavy: být platná v praxi nebo jen na poli pomyslnosti? Ústava se mi jeví jako elitářská, utopická, trefná, centristická.



)

