Diagnóza F50

Zajímavá a osobitá zpověď. Téma bylo pro mě zajímavé, takže jsem po knize sáhla s jistotou. Co mi v ní trochu chybí, či spíše přebývá, je skutečnost, že - jak autorka sama přiznává - ji ze dna do úplné abstinence vytáhlo první těhotenství. Je to milé a hezky se to čte, ale nemyslím, že by se to dalo aplikovat na každého. Je tedy otázka, jestli by v tomto ohledu měla autorka radit ostatním.
Jinak ale cením autentičnost, syrovost a otevřenost.

Perfektní. Sice podobné vyjádření není na místě, ale číst takové knížky je zkrátka požitek! Obdivuju silné, cílevědomé ženy, které, ač se dostanou do srabu, se dokážou vyhrabat zase zpátky. (Je to po Zraněném dětství, Naprostém cizinci a např. Vím, o čem mlčím příjemná změna a teprve takovému dílu jako je Diagnóza říkám účtovat si věci sama se sebou!) Autorka je mateřsky dobrácká, i když místy nekompromisně tvrdá, ale to se nevylučuje. Má mé veškeré sympatie. Knížka je sondou do jejího psychického světa a závěrem je už jakýmsi soukromým dialogem mezi ní a ostatními anorektičko-bulimičkami.

Tento příběh by měl přijít do rukou všem dívkám a ženám, které se sebou někdy nebyly spokojené či se nenávidí z nejrůznějších důvodů. Je důležité si uvědomit, že cesta od zdravého stravování k této zákeřné nemoci, je velmi krátká a strmá. Knih o této problematice jsem přečetla již několik, ale žádná nebyla napsaná tak skutečně a bez příkras. Autorčin způsob vypravování mi byl blízký hned od začátku a v některých pasážích mne z toho až mrazilo. Myslím, že je skvělé, že dnešní nakladatelství nevydávají jen ty "hezké" knihy, ale i takové, které mohou pomoct desítkám, možná stovkám podobně smýšlejících a mimo to také těm nelhostejným, kteří chtějí pomoct, ale jsou intrikami zaháněni do kouta. Na začátku je to možná v rukou nemocných, ale později je to možná i jen volání po tom, aby si této "provokace" někdo všiml a podal ruku na cestě z tohoto životu nebezpečnému koloběhu. Doufám, že tento osud ukáže, že mnohdy stačí k "vyléčení" to nejmocnější, co existuje - láska a důvěra.
(http://mylittlecorneroftheworld.blog.cz/1311/provokace-k-pomoci)

Absolutně zoufalý příběh...stále znovu a znovu, pořád dokola. Perfektně popsané, že i člověk, který o PPP nic neví, si udělá jasnou představu. Bez obalu, o všem a naturalisticky. Docela často mě napadalo, jak to je možné, jakto že jí nechali, že si nevšimli...pak sama napsala, že její rodina před před tím zavírala oči, tvářila se jako že je to jen její problém...smutné.