Přispějte do knižní databáze
Přidat knihu Přidat autora
Věra Nosková
Věra Nosková
*09.04.1947

Další díla

78%
100%

Obsazeno

76%
Více  
Obsazeno
V obchodech(49 - 175 Kč)
Do mých knih

Všechny obaly

Chcete si knihu uložit do některého knižního seznamu?

Stačí se přihlásit, nebo registrovat.

O čem je kniha Obsazeno?

Volné pokračování úspěšného románu "Bereme, co je" nás spolu s dospělou hrdinkou Pavlou přenese z maloměsta padesátých let do Prahy, která je jako celé Československo "dočasně" obsazená okupačními vojáky - a v přeneseném smyslu také normalizačními pragmatickými čímany, kteří pochopili, že za jistých okolností teď "všichni můžou nahoru". Dobu relativního ideologického uvolnění totiž vystřídala éra zdánlivě nevinných i naprosto zásadních osobních kompromisů, a tak má Pavla možnost zblízka pozorovat morální diferencování tehdejší společnosti. Protože se převážně přátelí se začínajícími literáty, hudebníky a výtvarníky, provede nás autorka v této knize Prahou bohémskou, ale kromě toho i Prahou veksláků, číšníků a servírek, Prahou, jejíž kdysi zdobné fasády šednou a začínají opadávat, takže většinu domů v centru lemuje ošklivé dřevěné bednění… Pavla zjišťuje, že existuje nejeden recept, jak vyzrát na křiváckou dobu, ale žádný se neslučuje s její umanutou potřebou rozlišovat mezi dobrem a zlem, pravdou a lží, čistotou a falší. Jde tedy o to, zda za daných okolností opravdu může v Praze najít domov a svobodu, jak o tom snila. (Založil/a: al-ma)
(Zobrazit více   )
V obchodech(49 - 175 Kč)
Do mých knih

Statistiky

Vydání

 
Kniha (1)
Nakladatelství (rok): MozART - 2007
ISBN: 978-80-903891-0-6
Stran: 222

Komentáře

Fabienne
80% 80% 80% 80% 80%
Jelo se kamsi noční tramvají, pak ještě autobusem, za okny ubývalo světel. Mlčeli jsme, podřimovali, leckdo zalitoval, že se nechal strhnout k nočnímu výletu. Propluli jsme tiše výtahem do patra pod střechou. V útulně zařízené garsonce jsem zase trochu ožili, povalovali se po koberci, kouřili, pili víno z lahví a poslouchali desky. Nevšimla jsem si, kdo pustil elpíčko s Krylem. Byl to zásah. Každý z nás strnul v momentální pozici, vypadali jsme jako zkamenělci v nějaké pohádce. Nečekaně vyhřezlo všechno, o čem už jen mlčíme, otevřely se vnitřní rány. "Tuhle mám z Mnichova," zamumlala Gábina do nadechnutí mezi dvěma písněmi. "Ty svině, ty svině," opakoval nenávistně student fyziky a básnířka se ho přestala dotýkat, jen napjatě poslouchala. Hostitelka ukryla tvář na složené ruce. Když se na gramofonu dotočila Rakovina, nasadila Krylovo první elpíčko, které vyšlo v šedesátém osmém. Bylo nám zle, ale nebránili jsme se, jako se otrávení jedovatejma houbama nebrání výplachu žaludku. Hlavu v nás zdvíhal vzdor, vzteklá lítost, nenávist, opovržení, samé hnací emoce, jenže jsme věděli, že až deska dohraje, emoce necháme tiše dobublat, aby se dalo nějak žít. "I naše generace má svoje prominenty," zpíval Kryl a já se snažila nedívat na dávného přítele, o kterém byla řeč, "má svoje kajícníky a fízly z honorace a skromné úředníky a tvory bez svědomí a plazy bez páteře a život v bezvědomí…" Slova jsem všichni znali, uměli jsme z téhle desky všechny písničky, ale nepřidali jsme se, hrdla jsme měli stažená.
"Už nejsme to co kdysi, už známe ohnout záda, umíme kompromisy a zradit kamaráda, a vděčni dnešní realitě líbáme cizí ruce …"
Zjistila jsem, že mám mokré tváře.
-----------------------------------

Komentář k celé trilogii (Bereme, co je, Obsazeno a Víme svý) jsem vložile ke knize Bereme, co je.

Lujika
80% 80% 80% 80% 80%
Hrdinka příběhu dospívá v šedesátých letech na maloměstě a jako většina mladých lidí touží po lásce, svobodě a uplatnění. Rodina, v níž vyrůstá, i neprodyšný krunýř místní partajní vrchnosti jí ovšem brzy jasně dají najevo, že není na ní, aby o sobě rozhodovala – že od toho jsou tu jiní…..

Co napsat o těchto dvou románech. Byla jsem hodně překvapená necitlivostí a sprostotou rodiny, kde hrdinka žila. Naprostou absencí lásky a pochopení od nejbližších. To mnou dost otřáslo. Čtení to bylo zvláštní, neveselé, ale mojí mamce se oba romány moc líbily. Byla to její doba a její podobný život. Já naštěstí vyrůstala v dost jiné rodině a jiné době.
Uzavřený_účet_25311
Oproti prvnímu dílu trilogie mne tato kniha trochu zklamala. Možná bylo záměrem, aby vyzněla tak, jako doba, kdy se děj knihy odehrává - tedy ponuře a beznadějně. První díl byl svěží a byla jsem z něj nadšená. O druhé části trilogie to říci nemohu.
hush
80% 80% 80% 80% 80%
Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl na slovník paní spisovatelky.Asi bych přirovnal k termínu poetická próza. Mám takový grif na hodnocení knihy, a to, když po knize druhý den zase bez přemahání sáhnu. To se mi v tomto případě stalo, ale na pět hvězd to není, i když jsem rodák ze stejného města jako Věra a mnohé detaily mi byly blízké a známé.

Přihlášení

nebo
Přes Facebook
Přes Google
Ztracené heslo?