Půlnoční koruna

Holky slibovaly, že se to bude lepšit. A vlastně nekecaly.
Celaena je o něco méně otravná než v prvním dílu, dokonce ukáže i něco málo ze svých bojových dovedností.
Bavil mě princ, to uznávám. Bavil mě Chaol, celkem. Zajímají mě pletichy krále a jeho šmejdů, přiměřeně.
Nicméně... Autorka se stále ještě nevyvarovala do očí bijících ptákovin - jako třeba měsíční světlo v podzemní hrobce, mizející gobelín (Když vcházíte do tajných dveří, je tam, ale když z nich utíkáte a bojujete u nich, zničehonic tam není. Asi aby nepřekážel.) - a vůbec, TAJNÉ dveře za gobelínem? To je taaaaaaaaak fousaté! Každý přece ví, že když někde visí gobelín, je to kvůli ukrytí tajných dveří. Tak jak sakra můžou být tajné? Proboha!
Kdo Celaena ve skutečnosti je, mi bylo jasné hned, ale chápu, že tyhle knížky jsou pro mnohem mladší čtenářky, které se ještě možná nechají překvapit.

S opatrným optimismem dávám o hvězdičku víc, než jsem dala prvnímu dílu, a další ještě zkusím. Jen mám obavu, že v něm princ s Chaolem možná nebudou a že to bude stát jen na Celaeně, která je mi stále ještě poněkud proti srsti.
No uvidíme.

No... to se nám to ale hezky rozjelo. Možná až překvapivě moc. Nové dějové linky jsou poutavé a Maas si jimi krásně připravuje půdu pro další díly, takže to vypadá, že se máme na co těšit. Správě vyvážená sestava napětí, lásky, překvapení, humoru, smutku, tajemna a kupy další věcí, které v knize jsou k nalezení. Určité pasáže jsou možná až moc zdlouhavé a v některých momentech jsem jednání hlavní hrdinky vyloženě nechápala a měla sto chutí ji kopnout do toho jejího super zabijáckýho zadku, ale asi je to potřeba pro její další rozvoj, kdo ví? Upřímně řečeno se trochu bojím změny prostředí a tím pádem i příchodu dalších postav. S tím se zaručeně spojí i rozvětvení dějů z různých pohledů, abychom věděli, co se děje jak se Celaenou, tak na hradě, ale snad to spisovatelka zvládne. Svým způsobem je to logický tah, aby se čtenář nenudil pořád na stejném "místě"... uvidíme, uvidíme. Každopádně jsem na třetí díl velmi zvědavá.

Lepší než první díl, ale pořád nemám pocit, že bych si z toho sedla na zadek.
Caelena, Dorian a Chaol spolu pěkně fungují, jsem ale zvědavá, zda se nějak propojí i v dalším díle. Možná ale budou upozaděni a budeme sledovat Caeleninu dobyvačnou cestu, která zajisté přinese nejedno překvapení. Protože už teď víme, že Cealena není jen Adarlanským zabijákem...

Autorka pokračuje ve stylu, který si zajela v prvním díle, musím ale říct, že už cítím, jak se začíná zbytečně vykecávat, trochu se začíná projevovat její grafomanství. Ale čte se to dobře, bez ohledu na nějaký různý kiksy, o kterých píše v komentáři třeba Magy. Je to YA, já od toho nic nečekám, možná jen oddech a pobavení a to dostávám. Takže budu v sérii pokračovat dál a doufám, že když už nebude mít vzestupnou tendenci, jak slibují ostatní čtenáři, zůstane to aspoň na stejné úrovni a nebude se to zhoršovat.