Enid Blyton

Enid Blyton patří mezi jednu z nejúspěšnějších spisovatelek dětské literatury. V každém jejím díle je vidět její láska k dětem a snaha jim příběh přiblížit, co nejvíce je to možné. Sama jsem ji jako dítě měla moc ráda a doufám, že toto předám i svým dětem;)

Ve svých dvanácti letech jsem milovala knihy o dvojčatech Pat a Isabelle a všechny jsem přečetla nejméně desetkrát. Teprve asi v patnácti jsem si začala uvědomovat, že jsou všechny „na jedno brdo“. Všechny žačky jsou neuvěřitelně čestné a férové, kromě jedné vybrané černé ovce, která má čas se něčím provinit a upozornit na sebe. Následně se proti ní všechny studentky postaví a dají jí za vyučenou, většinou dojde i na upřímný rozhovor z očí do očí ve stylu „Jsi podlá a proradná a takové tu nechceme“, načež se záporná postava zastydí a buď se změní a stane se stejně čestnou a báječnou jako jsou její spolužačky, nebo ze školy odejde… Taková je zápletka většiny knih o dvojčatech. Z pohledu českého dítěte se mi taky zdálo nepochopitelné, že všechny dívky své učitelky respektují, někdy dokonce obdivují a téměř se neodváží o nich říct něco zlého (no jistě, autorka byla sama učitelkou). Jak je to celé vzdálené skutečné povinné školní docházce v ČR na přelomu tisíciletí… a přesto jsme to jako děti tolik žraly, díky neodolatelnému způsobu psaní Enid Blytonové. Bylo to pitomé, naivní a pořád stejné, pro malé holčičky prostě neodolatelné.

Zeptá-li se mě někdo v budoucnu, kdo mě provázel mými čtenářskými začátky, odpovím ,,Enid Blytonová". Jednoduše - právě její knížky mě, když jsem začínal číst doopravdické knížky, bavily a dobrodružství, která svou rukou napsala, mi zůstanou v hlavě navždycky...

Spisovatelka mého dětství:-) Správná pětka a Dvojčata byli moje nejoblíbenější série od této spisovatelky.