Melouch

Čeho si na této knize cením nejvíce je autorův podpis. Viewegha jsem nejvíc četla na střední škole, pak jsem měla dlouhou pauzu a po návratu k jeho novějším knihám jsem zjistila, že ty dříve vydané se mi líbily víc.

Melouch doporučuju přečíst na jeden zátah, protože jak knihu odložíte, nebude se vám k ní chtít vracet. Postavy vcelku nesympatické, výrazivo dosti expresivní (i když jsem se pobavila, hlavně díky "českoslovenštině") a celkově hodnotím lepším průměrem (60 %). 

14 / 2022

Nápad na zápletku dobrý, čtivé jako vždy, ale za tři hodinky člověk nemá co dělat. Další z odpočinkových knih, ke které se s největší pravděpodobností už nidky nevrátím, nicméně účel splnila. Pěkně jsem se u ní odreagovala...

Procentuální hodnocení knihy není lichotivé, ale tak hrozné to zase nebylo. Myslím, že hlavní zápletka zůstala nevyužitá, určitě se zní dalo vytěžit mnohem víc. Rušivý byl i způsob vyprávění, kdy příběh vypravuje scénárista producentovi a dochází tak míchání a přerušování děje..
Melouch tak hodnotím 50%.

Myslím, že jsem se fakt snažila nenechat se ovlivnit komentáři, a udělat si vlastní názor. Bože to byla nuda. Fakt hrozná, kdyby to nebylo tak krátké, tak to ani nedočtu. Přemýšlím, co je to za člověka, ten pan Viewegh. Vyplodí takových knížek a proč vlastně?! Nebylo to ani vtipné, ani chytré, ani dojemné, ani napínavé...nevím, co to vlastně bylo.

Autor měl vcelku dobrý výchozí nápad. Pokud by ho použil na povídku, dala by se nejspíš číst. Takhle to vypadá, že knihu napsal účastník kurzu tvůrčího psaní (a to ještě ten nepříliš talentovaný). Bezbřehá nuda roztáhlá na 157 stran.

Příběh dobře vymyšlený. Ale v podstatě je to krátká povídka, řekla bych. Jak vydat další knihu.... dát velké písmo... rozkouskovat na kapitoly.. a kniha má 150 stran.. ale kdyby to bylo standartním formátem, tak se ukáže, že je to kraťoučká povídka.

Tohle je vážně největší shit, co kdy MV napsal, nedá se tomu ani říkat "román" nebo "kniha". Přijde mi, jako kdyby to byla špatná parodie na Viewegha.

Po 30.ti stránkách jsem se musela podívat, zda jsem se nepřehmátla a toto je opravdu Michal Viewegh. Dle Cimrmanovského pravidla jsem knihu dočetla, abych zjistila, zda i další část knihy bude stejně hrozná, a byla. Mám přečtené všechny Vieweghovy knihy a tato je opravdu nejhorší.