Průvodce smrtelníka
Prakticky o posledních věcech člověka
Všechny obaly
#O čem je kniha Průvodce smrtelníka?
Smrt je prý dnes v české společnosti tabu. To je ale přinejmenším nepřesné. Tabu se týká něčeho zakázaného, nepřípustného, my se však ke smrti vztahujeme jinak. Vytěsňujeme ji ze svého vědomí, vyloučili jsme ji z hovorů, vyhostili ze života. Podle Ondřeje Nezbedy náš vztah ke smrti vystihují spíš výrazy jako bezradnost, strach a pasivita.Možná překvapivě pozitivně laděný Průvodce smrtelníka nemá bořit tabu, nýbrž podat pomocnou ruku. Autor odpovídá na základní otázky spjaté s péčí o umírající a nevyléčitelně nemocné: jak zajistit domácí péči o nemocného, jak funguje domácí hospic, jak lze léčit bolest, co je třeba zajistit během umírání a bezprostředně poté, ale také například jak hovořit s umírajícím o jeho přáních.
Věnuje se citlivým tématům, jako jsou umírání dětí nebo eutanazie. Vedle praktických rad kniha přináší řadu osobních příběhů a rozhovorů s odborníky. (Založil/a: Magyana)
)
Statistiky
Vydání
Kniha (1)
Komentáře
Těžká a podstatná témata našich životů jednoduše sepsaná v jednom dlouhém článku. Nabízí mnoho důležitých informací, o nichž během života příliš nemluvíme, ale které nám jednoho dne mohou být nesmírně nápomocné. Soustředí se však pouze na umírání v souvislosti s dlouhou a těžkou nemocí.
Dobře napsaná, zajímavá kniha, která mi pomohla srovnat si část věcí s umíráním. S povzdechem můžu konstatovat, že je to všechno zase jenom o komunikaci, a kde je vůle, bývá i jakás takás cesta. Potěšilo mě, že navzdory hlubokému středověku v českém zdravotnictví se některé věci přece jen začínají zlepšovat.
Povinná četba pro širokou veřejnost.
Povinná četba pro širokou veřejnost.
Knížka, kterou by si měl přečíst každý. Je totiž plná naděje, ačkoli pojednává o smutných věcech - ovšem o takových věcech, které, co svět světem stojí, neodmyslitelně patří k životu. Bez smrti by život nebyl životem a člověk člověkem. Nebojme se, podívejme se Smrti i bezmoci do očí. Teprve pak si s tím vším snad můžeme poradit. Děkuji autorovi za tak důležitou, formativní knihu.
Jsem strašně ráda že se podobné knihy píší a že se do povědomí naší společnosti dostává i termín, Paliativní medicína.
Bohužel mám zkušenost, že většina lékařů se podobnému milosrdenství vyhýbá. Těším se , že podobná centra jako je Cesta domů, budou vznikat po celé zemi.