Legendy: Draci

Oceňuji na české poměry nebývale krásnou obálku včetně přebalu, přesto musím říct, že i tato sbírka trpí neduhem ostatních povídkových knih. Jako u každé jiné povídkové sbírky, na jejímž obsahu se podílí více autorů, totiž i zde kvalita jednotlivých povídek značně kolísá. Možná by se autoři mohli zamyslet nad příslovím „méně je někdy více“, a příště být ke kvalitě povídek více kritičtí. Zveřejnění povídek si totiž dle mého názoru zasluhuje sotva polovina. Nejvíce se mi líbily povídky Tenkrát na Středozápadě a Podvečerní konverzace v baru U Opilého jednorožce.

Všechno už je řečeno. A bohužel musim souhlasit. Kvalita většiny povídek nestojí ani za tu stránku kterou umazaly. Dočet sem jen proto, že jí mám prostě doma. Knížku rohodně nedoporučuju kupovat. Samozřejmě jsou tam i díla který si svý místo na slunci zasloužej. Podvečerní konverzace v baru U opilého jednorožce od pana Pavlovského nezklamala ani v nejmenšim. Hic sunt dracones mě docela bavil propojenim sci fy a draků a realit a tak. Příběh opravdového drakodlaka mi dal to téma který sem chtěl číst, steampunk dragon novela jak bič. Elvíra mě taky bavila, no tak, každej má rád mágy a jejich školy skoro stejně jako zaklínače. Drakobijce - trpaslíci a draci, snad to nejlepší na konec. Knížka mohla bejt o dost tenčí a víc o dracích.

Říci škoda papíru je možná příliš. Anebo taky není, bohužel.
Mám pocit, že na samém začátku byl takový zápal, s jakým se jenom člověk může pustit do sestavení a vydání sbírky příběhů o bájných dracích. Ovšem někde v polovině by se bývalo vyplatilo říct dost a nepřidávat literární kousky, která... jsou mírně řečeno nezralé pro čtenářovo oko.
Škoda velká... 20% knihy mě bavilo, zbytek jsem dala jen se sebezapřením, protože knihy zkrátka ráda dočítám celé.