Superman pro zítřek: Kniha druhá

Tedy, už ani ten první díl tohoto příběhu mne příliš nenadchl a tento svazek to bohužel příliš nevylepšil.
Líbí se mi ta kresba, ta je vynikající, ale za mne prostě hapruje zpracování toho příběhu po scénáristické stránce. Superman se pořád utápí v sebelítosti a za mne je to už za určitou hranou snesitelnosti, je to hrozně ukňourané. A Lois Laneová, která se tu konečně objevuje, už není ta úžasná badass hrdinka od rány a s prořízlou pusou, která mne tak moc bavila v Utajeném počátku. Většinu knihy v tomto případě působí jako ustrašená křehotinka, což mi k ní prostě děsně nesedí.
Jinak zápletka samotná příliš nepřichází s odpověďmi na otázky z předchozí knihy, spíš se to děsně točí v kruhu a je to děsně zamotané. Kniha jako celek působí hrozně nekompaktně. Na mne to dělalo dojem, že ten příběh byl spíchnutý horkou jehlou - jako že tam autor do toho chtěl namontovat co nejvíc, ale nějak to neukočíroval. Vznikl tak z toho neuvěřitelný chaos, aspoň pro mne. A je to škoda, protože Supermana jako postavu mám jinak docela ráda.

Již kniha první mi nic moc neříkala, ale bylo tam pár pěkných věcí k zamyšlení, ale tímhle svazkem již příběh přešel v nudu a nesmyslné blábolení autora. Co se dá vypíchnout, je zachraňování situace Jimem Lee za jeho bravurní kresbu... Zatím nejslabší díl DC kompletu. 40%.

Tak kde první díl hrál na filozofické rozumování a působil zajímavě (nebo aspoň na Supermana nezvykle), se druhý díl stává nepřehledným mišmašem, který mi ke konci už moc nedával smysl.

Uf. No tak nejdřív asi dobrý zprávy. Kresba je furt luxusní. A ty špatný? No tak jedem. Fakt nechápu co měl tenhle díl dokázat. Čekalo se víc akce, dostalo se víc, no, všeho. Je toho přehršel. Všechno se valí ze všech stran a nikdo pořádně neví CO to vlastně je. V prvnim díle teorie všeho, tady už jen posttraumatický blábolení. S tim že tady už se nepoužíval ani google translator, ale jelo se nejspíš podle papírovejch slovníků. Superfight končící otázkama, happyend bez happy. Hold kdo chce víc...