Jakub Arbes

Životopis - Jakub Arbes:

Novinář a spisovatel, autor sociálních románů, tvůrce specifického prozaického útvaru - romaneta.
Narodil se na Smíchově v rodině ševce, studoval na reálce. Zde ho krátce učil Jan Neruda, jeho literární vzor a později přítel. Studium polytechniky nedokončil, rozhodl se pro literární a žurnalistickou dráhu. Působil v několika redakcích (Hlas, Vesna kutnohorská), trvalejší místo získal až v Národních listech. Jako odpovědný redaktor Národních listů byl několikrát vyšetřován a dokonce i třináct měsíců vězněn. Po výpovědi z Národních listů a krátkodobé práci v redakci listu Politik a časopisu Šotek žil od roku 1881 jako volný spisovatel a žurnalista v obtížných existenčních poměrech z příležitostných honorářů. Jako organizátor se uplatnil v přátelských literárních společnostech, např. ve společnosti Mahábhárata se scházeli Machar, Vrchlický, Stroupežnický, Kvapil, Frič, Aleš atd. Byl účinný v Umělecké besedě, ve Spolku českých žurnalistů. Až do konce života zápasil s existenčními starostmi, k nimž přibyly i problémy zdravotní, postupná ztráta zraku. Je pohřben na hřbitově Na Malvazinkách.
Svou literární činnost zahájil lyrickými básněmi, satirické verše uveřejňoval časopisecky. Bez větších úspěchů se pokusil i o drama. Arbesova beletristická tvorba byla ovlivněna četbou tzv. gotického románu, romantické fantastiky, E.A.Poea ad. Jako prozaik se rozvinul ve dvou směrech, v sociálním románu a v romanetu. Arbesovým cílem byl cyklus sociálních románů zeměřený na osvětlení soudobých společenských problémů podle vzoru Balzacovy Lidské komedie.
Název romanetu dal útvaru, který kompozičně slučuje rysy románové s rysy novelistickými a fantastično s realitou.
Jako novinář psal o soudobých událostech, politické články, literární fejetony, zprávy ze soudní síně, literární recenze. Zájem o výjimečné osudy přivedl Arbesa ke zpracování mnoha portrétů herců, spisovatelů a malířů.

Zdroj: Školní slovník českých spisovatelů (Založil/a: Nikola Augustinovna)