Jméno růže
Originální název: Il nome della rosa
(1980)
Umberto Eco
Všechny obaly
O čem je kniha Jméno růže?
Historický román italského spisovatele. Eco v románu využil své hluboké teoretické a odborné znalosti. Čtenář, fascinován srozumitelnou hloubkou Ecova pohledu, proniká po jeho boku do tajů teologie, filozofie i středověké politiky, do milostných vytržení, do víru hlubinných duchovních prozření i smyslné rozkoše, tajů Aristotelovy Knihy smíchu, středověkých léčivých herbářů i jedů, uhranutí mladého teologa mladičkou láskou, kterou - aniž zná alespoň její jméno - si nese životem až na dno svých dnů. (Založil/a: icekafe)
)
(Zobrazit ukázku
)
Statistiky
Vydání
Nakladatelství (rok): Nezjištěno / Jiné
- 1993
ISBN: 80-85637-04-9
Stran: 429
Poznámka: Nakl. Šimon & Šimon
Nakladatelství (rok): Nezjištěno / Jiné
- 0
Skrýt vydání
Skrýt vydání
Skrýt vydání
Všechna vydání
Všechna vydání
Komentáře
Mně při čtení této knihy zaujalo barbarství a primitivita doby i lidí, bez ohledu na vzdělání a postavení. Oni sami si, ale jako barbaři nepřipadali. Tak je vidíme my. I my současníci si o sobě nemyslíme, že jsme barbaři, ale jak nás budou chápat naši budoucí potomci?
Jinak kniha je plná témat, které zajímaly středověké mnichy, ale nezajímají lidi 21. století.
Jinak kniha je plná témat, které zajímaly středověké mnichy, ale nezajímají lidi 21. století.
Další z knih přečtených před mnoha lety. Pamatuji si jen, že se jednalo o velmi napínavé čtení, které člověka vtáhlo do děje a nutilo číst dál a dál, dokud nedošlo k rozuzlení. Kniha měla i pár slabších momentů, ale ty byly více než vyváženy ve zbytku díla.
Celkové hodnocení: 90 %.
Celkové hodnocení: 90 %.
Další kniha, která patří do škatulky toho, že vás buď chytí nebo při jejím čtení budete trpět. Bohužel jsem spadala do té druhé kategorie. Nebyla jsem schopná se začíst, nebavil mě jazyk, prostředí, postavy... Po veškeré školní masáži a vychvalování jsem čekala něco víc. Oceňuju literární hodnotu a rozhodně netvrdím, že je to špatná kniha - jenom není pro mě.




)


Ano, styl této knihy je velmi kultivovaný a plný opravdu hodnotných informací, myšlenek, úvah, navíc je hojně prokládán latinskými texty. Tímto klade na čtenáře velké nároky; kniha se nedá ,,přejet" na dva, tři zátahy, pokud jen nechcete zrakem klouzat po písmenkách, ale psané chcete skutečně vpustit do své mysli.
Nejsem znalec středověkých evropských dějin a příběh sám o sobě byl dobrý. Mně osobně se však z oněch několika ,,vrstev" knihy nejvíce líbily rozpravy filosofické, na které jsem se při čtení těšila.
Velmi obdivuji právě onu vyjadřovací kultivovanost, a myslím, že velmi kvalitní práci odvedl i překladatel. Krásné užití jazyka...
Místo, které si mě naprosto získalo - ,,ČTVRTÝ DEN - TERTIA". Adsonovo zmítání se v mukách lásky. S klidným svědomím mohu říci, že jsem se v literatuře doposud nesetkala s nádhernějším, pocitově i emočně plnějším vyjádřením úcty k lásce, k citu jako takovému. Než jsem knihu dočetla, vrátila jsem se k této kapitole možná pětkrát.