Jednou si tu Pradu koupím

Anna se ze dne na den rozhodla přestěhovat z rodné vesničky přímo do hlavního města jen s pár svetry a příborem zabaleným v utěrce. Nosí kabát po babičce a spí ve spacáku ve sklepním bytě, odkud má výhled jen na psí zadky, ale podařilo se jí utéct před minulostí, která pořád trochu bolí. I nadále se snaží postavit na vlastní nohy, najde si práci, bydlení, přátele i někoho do života. Hledá a nenachází, proplouvá existencí a snaží se jít dál. Někdy to se ale život zkrátka zacyklí a posouvat se znamená vlastně udělat ten příslovečný krok zpátky.

Když to tam není, tak to tam nehledej je volným pokračováním knihy Suchý hadr na dně mořském. S Annou se tedy již důvěrně známe, vzpomínáme na její trampoty z dětství a s každou otočenou stránkou k nim přičítáme další a další, protože Anna je něco jako chodící katastrofa. Dočasně pracuje v knihkupectví, kde se na ní valí jedna trapná situace za druhou, ale potká tu i lidi, kteří do jejího životního konceptu zapadnou přesně na to správné místo. Hlavní oporu jí však do cesty přivane náhoda. Za to, že pozná Naďu vděčí svému zlozvyku stejnou měrou jako přeteklému poháru trpělivosti. Čůrající psí zadky totiž člověk zvládne obdivovat jen velmi omezenou dobu. Její život se navíc začne ubírat za novým cílem poté, co v tramvaji potká svou inspirující motivaci, k jejímuž naplnění od té chvíle směřuje.
Druhý díl je o poznání méně úsměvný, ale zato, možná trochu zahořkle vtipnější než kniha první. Anniny trable nikdy neberou konce a vám jí až začíná být trochu líto. Její projev je nicméně plný hlášek, až máte nutkání si některé její dialogy poznamenat a začít jich využívat. Kniha není primárně humorná a stejně jako v Suchém hadru, i tady se dočkáme momentu, který nás svou vážností zaskočí. Stejně jako život, i děj knihy se ubírá netušenými směry a Anna končí v situacích, které by si ještě před lety vůbec netroufala představovat. Když to tam není, tak to tam nehledej je podobně jako Suchý hadr na dně mořském knihou, po které s chutí sáhne celá ženská část většiny rodin, jakožto po odpočinkovém čtení na cesty či před spaním. Kraťoučké kapitoly vás nutí číst dál a dál, až se špetkou lítosti zjistíte, že není kam dál otáčet a že další jobovky už píše jen sám život.

Ivana Chřibková si právem získala vaši důvěru už před rokem a půl, kdy o Anně psala poprvé a její nezaměnitelný sebeironický humor se zažral pod kůži většině jejích čtenářů. Roztomilá obálka a pohodlný formát knížky jen podporují chuť k jejímu přečtení a věřte, že neuděláte chybu, když se i takto povrchními faktory necháte zlákat.

Útlá knížečka s neuvěřitelně dlouhým a nicneříkajícím názvem, který však nádherně charakterizuje Annin život, se kterým se někteří možná snadno ztotožní, zajišťuje zábavu na jeden dva pohodové večery, při kterých si dokonale odpočinete a pravděpodobně se i od srdce zasmějete. Autorka oplývá nepopiratelným talentem a dokáže jednoduchými zápletkami na pár stránkách vyjádřit více než většina autorů na několikanásobně delším rozsahu. České prostředí dodává knize punc originality a příjemnou atmosféru důvěrně známého. Když to tam není, tak to tam nehledej je zkrátka obyčejným životním příběhem jedné smolařky, která slízla do vínku nejen obří prsa, která jsou jí jen na obtíž a sama o sobě jsou zdrojem valné části svízelných situací, do kterých se dostává vlastně omylem, ale hlavně geny, které se nezapřou. Vždycky jste totiž kombinací dvou. Na to nezapomínejte.