Výbor z díla II.

Kniha nabízí přes 400 stran celoživotní práce uznávaného psychologa včetně odkazů na bezpočet odborných i prozaických děl autorů, jejichž jména pozvolna upadají v zapomnění. Podobně jako u prvního svazku se ani tentokrát nejedná o formát do kabelky. Kniha má pevnou vazbu, papírový přebal, černou lacetku a je vytištěna na papíru vyšší gramáže.

Čtení vyžaduje velké soustřední, klidnou mysl a znalost nejenom běžných principů psychologie, ale i všeobecný rozhled. Autor hojně užívá latinských a odborných výrazů a mnohdy se vyjadřuje v dlouhých souvětích a barvitých přirovnáních. Kniha je rozdělena na 9 kapitol – Teoretické úvahy o podstatě duševna, O archetypech kolektivního nevědomí, O pojmu kolektivního nevědomí, O archetypu se zvláštním zřetelem k pojmu animy, Psychologické aspekty archetypu matky, Psychologie archetypu dítěte, O fenomenologii ducha v pohádkách, Transcendentní funkce a O synchronicitě, jejichž provázanost musí čtenář pochopit sám.

Úvahy, přednášky a psychologické studie, jež daly vzniknout výborům z Jungova díla, jsou pro mě vždy vzrušujícím čtením, které probouzí nejenom inspiraci, ale pomáhá mi i překonat různé životní etapy. Jsou to knihy, k nimž se rád vracím a pokaždé v nich dokážu najít něco nového.

Z druhé svazku z výboru musím přednostně vypíchnout archetypy kolektivního nevědomí, jejichž znalost mi nejednou pomohla pochopit konání druhých osob, a dále fenomenologii ducha v pohádkách, která mě přiměla překonat můj odpor k literatuře pro děti, jenž jsem pociťoval již od útlého věku.

Kniha mě opakovaně dostala do stavu hlubokého zamyšlení se nad fungováním světa a částečně zodpověděla dotěrnou otázku o smyslu lidského bytí, a proto jí jen těžko mohu něco vytknout. Našel jsem v ní opět to, co mi v jiných knihách tolik chybí, a přestože jsem ji četl výhradně před spaním, nepůsobila na mě nijak únavně, ale spíš mě příjemně nabíjela a uspokojovala jako určitý druh psychické masturbace.

Nepochybuji, že pro spoustu čtenářů, zajímajících se o psychologii, bude velmi inspirující i kapitola o pojednávající o rodičovských komplexech a zevrubné vysvětlení pojmů anima a animus. Na své si nepochybně přijdou taktéž nadšenci do symbolismu, který Jung nejenom rozebírá, ale sám hojně používá ve svých přirovnáních a příkladech.