Mé dobré město Paříž
Originální název: Paris ma bonne ville
(1980)
Robert Merle 
+2
Všechny obaly
#16. století
#admirál coligny
#bartolomějská noc
#boj o moc
#boj o život
#dobrodružství
#drancování
#edice historický román
#edice klub čtenářů
#francouzská literatura
#francouzské dějiny
(Zobrazit více 
)
#historické postavy
#hrůza
#hugenoti vs.katolíci
#intriky
#jindřich navarský
#kateřina medicejská
#milost
#napětí
#ohrožení
#vztahy
#zneužití víry
#zrada
(Skrýt více 
)
3. kniha v sérii Dědictví otců.
(Zobrazit více O čem je kniha Mé dobré město Paříž?
Ve Francii dosud vládne slabý a nemocný král Karel IX. z Valois. Pravým hybatelem věcí je ovšem admirál Coligny, nesmírně urozený pravověrný hugenot. S tímto faktem se jen velice těžce smiřuje matka Karla IX. Kateřina Medicejská. Královna matka navíc provdává svou dceru Margot za Jindřicha Navarského, také hugenota. Tuto skutečnost („nadvládu“ hugenotů) nesou nesmírně těžce katoličtí šlechtici a církevní hodnostáři. Ani nejzdatnějším historikům není dodnes jasné, kdo vlastně přišel s myšlenkou pobít hugenotské pány shromážděné ke svatebním obřadům v Paříži. Vyskytují se i teorie, že původně mělo být vraždění omezeno jen na Colignyho a několik význačných reformovaných aristokratů. V každém případě však k onomu masakru, který vešel do dějin jako Bartolomějská noc, došlo. A Petr ze Sioraku, jenž si právě v té době přijel do Paříže vyprosit u krále milost za zabití soupeře v nedovoleném souboji, se ocitá v pasti města. K nejzuřivějším odpůrcům hugenotů patří katolickými kněžími zfanatizovaní prostí lidé, celý ten takzvaný „dobrý lid pařížský“. Siorac se, proti své vůli, stává očitým svědkem hrůz Bartolomějské noci a zvěrstev páchaných ve dnech následujících. (Založil/a: skjaninka) )
Statistiky
Vydání
Kniha (4)
Skrýt vydání 
Skrýt vydání
Skrýt vydání
Všechna vydání
Všechna vydání
Všechna vydání
Komentáře
Co musím pochválit je nádherný překlad s neobvykle starou češtinou, to byla radost číst, ovšem obsah se mi vzpíral, nebylo možné se začíst a nechat se unášet neuvěřitelným dobrodružstvím mladého lékaře Petra ze Sioraku.
........."Nikoliv !" pravil Quéribus mluvě hlasem tuze mírným, leč morduje mě nestoudnými pohledy, " co mne se tkne, nikterak neshledávám urážku ve slově venkovan, čímž rozumím vojáka pěšáka venkovského původu. Pan ze Sioraku, přicházející přímo ze svého Périgodska, nemůže být venkovanem." .......
........."Nikoliv !" pravil Quéribus mluvě hlasem tuze mírným, leč morduje mě nestoudnými pohledy, " co mne se tkne, nikterak neshledávám urážku ve slově venkovan, čímž rozumím vojáka pěšáka venkovského původu. Pan ze Sioraku, přicházející přímo ze svého Périgodska, nemůže být venkovanem." .......
Zdálo by se, že svět se točí kolem náboženství, ale svět se "točí", podle lidí, kteří ten svět tvoří. O tom nejlépe mluví hrdina ságy, Petr, který je u všeho, kde se něco, podstatného, děje.
Tentokrát se mladý Petr ze Sioraku ocitne ve spárech dobrého města Paříže, což je titul o to nečekanější, oč méně dobrého hrdinovi město přineslo. Centrem dění je neblaze proslulá Bartolomějská noc, v níž tekla krev hugenotů proudem. Ale ještě k hrdinovi, Petrova povaha vykrystalizovala v silnou osobnost plnou života a radosti, chytrosti i moudrosti. Sledovat jeho životní eskapády je čirou radostí, byť se ocitne ve smrtelném nebezpečí. Příběh má velké tempo, a přestože se jeho gró odehraje doslova v několika dnech, obsáhne celý tehdejší svět a jeho rozpory a komplikace. A je vůbec nutné dodávat, jak skvělým překladem je tato sága opatřena? Určitě je, děkujeme pane Drápale!
Ani třetí díl Merleho historické série vůbec neztrácí na čtivosti. Petrovy peripetie na jeho cestách středověkou Francií i dobrodružství v Paříži čtenáře nutí neodtrhávat se od knihy. V příběhu se seznamujeme s význačnými šlechtici i členy královského rodu, poznáváme středověký život v hlavním městě francouzského království. Závěrečné scény z Bartolomějské noci jsou natolik výmluvné, že čtenáři nadlouho zůstávají v paměti.
Kniha mě pohltila stejně jako při prvním přečtením před nějakými 25 lety.