Arnaldur Indriðason
*28.01.1961 (věk: 65 let)
Narozen/a v: Reykjavík, Island
Sledovat
Více
Upravit údaje
Sdílet
Detektivní (88%)
Román (62%)
Thriller (15%)
36x
sledován
Životopis - Arnaldur Indriðason:
Islanďan žijící v Reykjavíku, který vloni oslavil padesátiny, patří mezi jedny z nejčastěji překládaných současných evropských autorů. Jeho knihy byly vydány ve 36 jazycích a říká se, že jako jediný islandský spisovatel se uživí psaním knih. Indridasonovo dílo je nejen kritiky, ale i čtenáři vysoce hodnoceno. Důkazem jsou bezesporu mnohá nejen evropská literární ocenění: Severní blata, první z románů, v nichž vystupuje komisař Erlendur, obdržela v roce 2002 prestižní cenu Glasnyckel (Skleněný klíč), udělovanou každoročně nejlepší severské detektivce; druhý detektivní román Dech smrti byl nominován na tuto cenu v roce 2003. Autor se řadí k takové elitě jako jsou Henning Mankell, Johan Theorin, Leif GW Persson, Jo Nesbo, Åke Edwardson a zaujímá přední místo na žebříčcích bestsellerů, jak ve Skandinávii, tak v Anglii, Francii, USA, Německu a jinde v Evropě. V roce 2006 byl jeho román Severní blata zfilmován a ihned se stal nejúspěšnějším islandským filmem v historii. V roce 2007 získal tento film hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.
Zobrazit více  
Statistiky
Co napsal/a Arnaldur Indriðason? (26)
Komentáře (5)
Barabura
Islanďan žijící v Reykjavíku, který vloni oslavil padesátiny, patří mezi jedny z nejčastěji překládaných současných evropských autorů. Jeho knihy byly vydány ve 36 jazycích a říká se, že jako jediný islandský spisovatel se uživí psaním knih. Indridasonovo dílo je nejen kritiky, ale i čtenáři vysoce hodnoceno. Důkazem jsou bezesporu mnohá nejen evropská literární ocenění: Severní blata, první z románů, v nichž vystupuje komisař Erlendur, obdržela v roce 2002 prestižní cenu Glasnyckel (Skleněný klíč), udělovanou každoročně nejlepší severské detektivce; druhý detektivní román Dech smrti byl nominován na tuto cenu v roce 2003. Autor se řadí k takové elitě jako jsou Henning Mankell, Johan Theorin, Leif GW Persson, Jo Nesbo, Åke Edwardson a zaujímá přední místo na žebříčcích bestsellerů, jak ve Skandinávii, tak v Anglii, Francii, USA, Německu a jinde v Evropě. V roce 2006 byl jeho román Severní blata zfilmován a ihned se stal nejúspěšnějším islandským filmem v historii. V roce 2007 získal tento film hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.
V současné době mám přečteno deset Indridasonových knih, jedenáctou dočtu zítra.
Autor píše "pomalé" příběhy odehrávající se v minulosti, které "vypluly" na povrch po dlouhých desetiletích. Odehrávají se po válce (jedna série i během války) a popisují staré křivdy, domácí násilí, americké základny na Islandu a stará tajemství.
Trochu mě překvapilo zdejší autorovo poměrně nízké hodnocení, ale to přisuzuji právě pomalému tempu jeho příběhů.
Mně osobně překvapilo tykání i mezi nepříbuznými osobami. Po první knize si to ale sedlo a zvykla jsem si.
Indridasonovi příběhy mají své tempo, akčnost není jeho silnou stránkou, libuje si v popisech citů, emocí a ví, že staré křivdy jsou jako nevybuchlá munice. Kdykoliv v budoucnu můžou nečekaně explodovat...
Autor píše "pomalé" příběhy odehrávající se v minulosti, které "vypluly" na povrch po dlouhých desetiletích. Odehrávají se po válce (jedna série i během války) a popisují staré křivdy, domácí násilí, americké základny na Islandu a stará tajemství.
Trochu mě překvapilo zdejší autorovo poměrně nízké hodnocení, ale to přisuzuji právě pomalému tempu jeho příběhů.
Mně osobně překvapilo tykání i mezi nepříbuznými osobami. Po první knize si to ale sedlo a zvykla jsem si.
Indridasonovi příběhy mají své tempo, akčnost není jeho silnou stránkou, libuje si v popisech citů, emocí a ví, že staré křivdy jsou jako nevybuchlá munice. Kdykoliv v budoucnu můžou nečekaně explodovat...
Přečetl jsem jen jednu jeho knihu (viz) z desítky zde evidovaných překladů. Jak je vidět i na Islandu kvete zločinnost (nebo si to autor vymyslel).
Arnaldur úžasně popisuje život na Islandu, jeho historii, tvrdé podnebí...ale i strasti ostrovního života, kde každý zná každého a nic se neutají. Jeho příběhy jsou trošku těžkopádné, nicméně čtivé.





